Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - fomové černání stonků brukvovitých

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Brukvovité rostliny.
Příznaky napadení
Při časném výskytu to jsou tmavohnědé až černé skvrny na kořenovém krčku, které mohou vést k zaškrcení a odumření vzcházejících rostlin. Napadeny mohou být děložní i pravé listy. Na listech se objevují zprvu nažloutlé skvrny, které jsou uprostřed šedobílé s malými černými tečkami - pyknidami. Infekce se rozšiřuje i na lodyhu a v době tvorby šešulí až zrání se stonek zbarvuje šedohnědě a odumírá. Na stonku jsou béžovohnědé, podlouhlé lehce propadlé skvrny s tmavohnědým až černým okrajem, v nich se tvoří malé černé pyknidy. Skvrny je možné pozorovat i na šešulích a bočních větvích. Napadená pletiva na kořenech a bázi stonku jsou tmavohnědá, rozpraskaná a zpuchřelá - zkorkovatělá. Proto je choroba také nazývána suchá hniloba. Rostliny se v místě kořenového krčku zaškrcují a lámou, dochází k předčasnému odumírání rostlin. Na listech je možné příznaky zaměnit s příznaky chorob bílá skvrnitost řepky, plíseň brukvovitých, alternáriová skvrnitost brukvovitých nebo poškozením DAMem. Pro fomové černání stonku řepky jsou typické pyknidy uprostřed skvrn, starší se uprostřed trhají. 
Možnost záměny
Na kořenovém krčku a lodyze je možná záměna s verticiliovým vadnutím řepky, při pozdním napadení s šedou plísňovitosti brukvovitých a listovou skvrnitosti řepky (C. concentricum). Obtížně lze v některých případech odlišit fomové černání stonku řepky a verticiliové vadnutí řepky. Drobná černá mikrosklerocia V. longisporum jsou drobnější ve srovnání s pyknidami L. maculans, L. biglobosa. K přesné detekci patogenu je možné využít molekulární metody (PCR). Na šešulích je možná záměna s napadením A. brassicae a P. capsellae. Pro patogeny L. maculans, L. biglobosa jsou opět typické tmavé pyknidy v místě napadení.
Životní cyklus
Patogen přežívá v půdě 2–3 roky. Zdrojem nákazy jsou nezapravené posklizňové zbytky brukvovitých. Choroba je také přenosná osivem. Na napadených posklizňových zbytcích se vytvářejí pseudotecia, uvnitř se ve vřeckách vyvíjejí askospory, které jsou šířeny větrem a deštěm. Ty na podzim infikují rostliny (L. maculans, L. biglobosa). Dalším zdrojem šíření jsou konidie, které se vyvíjejí v pyknidách na napadených částech rostlin (P. lingam). U tohoto šíření se uvádí menší význam. Infekce vniká do rostlin průduchy.
Hospodářský význam
Výše škod na výnosech se pohybuje do 20 %. V západní Evropě je uváděno až 50 %. Napadení je silně závislé na zdroji infekce a průběhu počasí. Choroba je v různé intenzitě rozšířena na celém území ČR.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
K přímým metodám monitoringu patří metoda záchytu letu askospor patogenu s následným vyhodnocením četnosti askospor za 1 den. Na základě vyhodnocení denního letu askospor je stanoveno nebezpečí výskytu choroby na dané lokalitě.
Nepřímé metody monitoringu
K nepřímým metodám monitoringu patří vyhodnocení optimálních podmínek pro růst a vývoj patogenu: dostatečná relativní vlhkost vzduchu a teplota vzduchu.
Systémy varování
Zpravidla placené služby na základě hodnocení denního letu askospor nebo signalizace nebezpečí infekce na základě průběhu počasí.
Prognóza výskytu
Je možné využít prognostické modely nebezpečí infekce pracujících na základě hodnocení průběhu počasí v konkrétní oblasti.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Pro ČR nejsou stanoveny prahy škodlivosti. V dlouholetých maloparcelkových pokusech bylo po podzimním a časně jarním fungicidním ošetření a jejich kombinacemi zaznamenáno zvýšení výnosu mezi 3 až 7 %, v případě použití fungicidního přípravku s morforegulačním účinkem na posílení zimovzdornosti až 15 %. Vyšší vliv ošetření na výnos byl zaznamenán v případě vhodných podmínek pro rozvoj patogenu: srážky na úrovni normálu a vyšší a následně vyšší teploty na podzim (srpen, září, říjen) a na jaře po obnovení vegetace.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Na základě hlášení signalizace nebezpečí výskytu pomocí prognostických modelů, které hodnotí splnění podmínek pro ošetření na základě průběhu počasí v konkrétní lokalitě. Splnění podmínek pro ošetření - osevní sled v pěstování brukvovitých 3 a méně let. Dlouhodobě vysoká relativní vlhkost vzduchu a vyšší teploty v období setí a vzcházení a na podzim, setí před agronomickým termínem pro danou oblast.
Provádění ochranných opatření
Na základě hlášení signalizace nebezpečí výskytu pomocí prognostických modelů, které hodnotí splnění podmínek pro ošetření na základě průběhu počasí v konkrétní lokalitě. Splnění podmínek pro ošetření - osevní sled v pěstování brukvovitých 3 a méně let. Dlouhodobě vysoká relativní vlhkost vzduchu a vyšší teploty v období setí a vzcházení a na podzim, setí před agronomickým termínem pro danou oblast.
Preventivní opatření
Použít zdravé osivo, minimálně 3letý osevní postup, volba odolných odrůd, dodržení termínu setí, vyrovnaná výživa, omezit poškození pletiv škůdci.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Provádí se preventivní ošetření a ošetření na počátku zaznamenaného výskytu. Ochranu vzcházejících rostlin zajistí moření osiva. Během vegetace je možné foliárně aplikovat fungicid. Optimální termín pro ošetření je podzim ve fázi BBCH 14–16 (4.–6. pravý list). Vhodný termín ošetření je na počátku dlouživého růstu na jaře. Časně jarní ošetření má pozitivní vliv na infekce vzniklé na jaře, zpomalí vývoj patogenu, ale nezničí již infekce, které vznikly na podzim.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Hodnocení účinnosti ochrany
V případě silného infekčního tlaku patogenu může být účinnost fungicidního ošetření nižší (vegetační rok 2001/02). Uvedené je dáno vývojem patogenu. Patogen může řepku infikovat během celé vegetace. Pro zdravotní stav a výnos jsou významné infekce od vzcházení až do dlouživého růstu. Důležité je ošetření provést v době předpokládaného nejvyššího infekčního tlaku.