Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

tmavohnědá skvrnitost ječmene
Ramularia collo-cygni

říše: houby (Fungi) třída: Ascomycetes čeleď: Mycosphaerellaceae

Další české názvy: ramuláriová skvrnitost, ramuláriová skvrnitost ječmene

Vědecká synonyma: Ophiocladium hordei, Ovularia hordei

EPPO kód: RAMUCC

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Ramularia collo-cygni se může vyskytovat, kromě ječmene, v menší míře i na tritikale, žitu, pšenici, ovsu, kukuřici, planých druzích trav (např. pýru) a byla izolována také z konopí.
Příznaky napadení
Ramularia collo-cygni napadá především listy, zejména nejvýše položené listy praporcové a listy nižších listových pater, ale i listové pochvy, stébla a osiny. Symptomy na listech jsou odlišné v raných fázích od symptomů v pozdějších fázích vývoje choroby. Nejprve se objevují drobné tmavě hnědé až černé skvrny (1 mm v průměru) zatím bez žlutého ohraničení, které jsou velmi podobné skvrnám způsobeným stresem ze slunečního záření. Avšak na rozdíl od těchto fyziologických skvrn, které jsou viditelné pouze z osluněné strany listu, jsou symptomy způsobené Ramularia collo-cygni z obou stran listu, s intenzivnějším projevem na osluněné straně. Později vznikají typické symptomy, které jsou obdélníkového tvaru, tvarované podél listové nervatury. Na spirálově ohnutých listech je patrná typická hranice silnějšího symptomatického projevu na vrchní, intenzivně osluněné, části listu. Na starších listech a v pozdějších fázích vývoje choroby jsou na spodní straně listů pomocí lupy nebo i pouhým okem rozpoznatelné, do řad uspořádané, bílé shluky konidioforů.
Životní cyklus
Původce ramuláriové skvrnitosti je přenosný osivem, proto se na ozimém ječmeni vyskytuje bezpříznakově už na podzim. Přezimuje na něm, ale i na jiných jednoděložných rostlinách, a přestože nevytváří symptomy, je detekovatelný molekulárními metodami. Jakmile začne ozimý ječmen v měsíci červnu dozrávat, projevují se příznaky a na spodní straně listů vznikají konidiofory, z nichž se uvolňuje množství konidií, které jsou roznášeny větrem. Průběh infekce a šíření choroby jsou od tohoto stupně napadení velmi rychlé. Jednotlivé části ječmene se během velmi krátké doby pokryjí typickými symptomy a začnou zasychat, přičemž se ramuláriová skvrnitost stane na napadených listech dominantní. K rychlému postupu symptomů přispívají toxiny (rubeliny), které Ramularia collo-cygni produkuje jako sekundární metabolity. Jsou to polycyklické aromatické sloučeniny, které vykazují fotodynamickou aktivitu: za účasti světla vznikají aktivní formy kyslíku, které jsou pro rostlinná pletiva velmi toxické. Dochází k nekrotizaci pletiv, což vede k redukci zelené plochy listů a snížení fotosyntetické aktivity rostliny. V důsledku toho dochází k předčasnému dozrávání a snížení jak výnosu, tak i kvalitativních parametrů zrna. 
S největší pravděpodobností souvisí objevení se příznaků se senescencí, kdy dochází k postupné degradaci antioxidativního ochranného systému rostliny, který již není schopen efektivně odbourávat aktivní formy kyslíku, které vznikají právě jako následek reakce rubelinů na sluneční záření. Do další vegetační sezony se Ramularia collo-cygni přenáší buď osivem, výdrolem, přenosem mezi obilninami, zejména mezi jarním a ozimým ječmenem nebo přezimováním v planých druzích trav. Někteří autoři popisují vytváření drobných kulovitých útvarů na slámě ječmene. Tyto útvary byly pracovně nazvány asteromella. O podrobnějším významu asteromell dosud nejsou k dispozici podrobnější informace, pravděpodobně se může jednat o klidové spory, které pomáhají houbě přečkat nepříznivé zimní období.
Hospodářský význam
Ramularia collo-cygni je houbový patogen, který způsobuje onemocnění jarního i ozimého ječmene a vyskytuje se nepravidelně na různých místech ČR. Ramulariová skvrnitost je chorobou pozdních růstových fází a příznaky ve formě nekrotických skvrn obvykle ohraničených žlutým halo se objevují nejdříve ve fázi metání, kvetení, ale většinou ještě později. Dochází ke snížení výnosu, a také kvality zrna, což je významné zejména u sladovnických ječmenů. Závažnost choroby spočívá ve velmi rychlém rozvoji skvrnitosti za účasti toxinů (rubelinů), které mohou způsobit odumření listů během několika dnů.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Hodnocení napadení listů v porostu.
Nepřímé metody monitoringu
Analýza kontaminace osiva popř. sklizeného zrna.
Systémy varování
Dle aktuálního výskytu.
Prognóza výskytu
Favorizující faktory, teplota, vlhkost apod.
Rozhodování o provedení ošetření
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Podle výskytu.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Snížení infekčního tlaku lze dosáhnout včasným a kvalitním zapravením posklizňových zbytků a včasnou zaorávkou vzešlých výdrolů ječmene. Nedoporučuje se pěstování ozimého a jarního ječmene na sousedících honech či bezprostředně po sobě v osevním postupu a rovněž pěstování ječmene v příliš vlhkých oblastech. Do budoucna by bylo dobrým způsobem ochrany pěstování rezistentních odrůd ječmene, zatím však nejsou v registrovaném sortimentu žádné odrůdy s dostatečnou odolností vůči ramuláriové skvrnitosti a ani ve světovém sortimentu ječmene nebyl nalezen šlechtitelsky využitelný genový zdroj rezistence vůči této chorobě.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Účinná bývá aplikace provedená v období naduřování pochvy praporcového listu (BBCH 45–49). V některých letech či lokalitách s vysokým infekčním tlakem se však ukazuje ochrana v jednom aplikačním termínu jako málo efektivní a rovněž z pohledu ochrany vůči celému komplexu listových chorob ječmene jako nedostatečná. Nejvyššího efektu i výnosového přínosu bývá dosaženo při použití rozdílných fungicidů ve dvou termínech aplikace, a to 1. ve sloupkování (BBCH 32–37) a 2. v termínu těsně před metáním (BBCH 45–49) nebo koncem metání až začátkem kvetení (BBCH 59–65).
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Strobiluriny vykazovaly v prvních letech po objevení se ramuláriové skvrnitosti velmi dobrou účinnost, ovšem velmi brzy se u Ramularia collo-cygni vyvinula rezistence vůči fungicidům z této skupiny. U strobilurin-rezistetních izolátů Ramularia collo-cygni je přítomna bodová mutace mitochondriálního genu cytochromu b v kodonu 143 vedoucí ke změně aminokyseliny glycinu (GGT) na alanin (GCT). Vzniku rezistentních populací Ramularia collo-cygni lze předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.