Rostlinolékařský portál

Ječmen, tritikale, žito, některé druhy trav. Jednotlivé druhy mají své specifické formy, které nepřecházejí na druh jiný.

Od konce sloupkování se na čepelích a pochvách listů objevují nejprve vodnaté, modravě šedé skvrny, obvykle 0,5–2 cm dlouhé, které následně od středu usychají a mění barvu na šedobílou. Tvar skvrn je oválný až podélný, často s jedním koncem špičatým. Skvrny u ječmene jsou tmavohnědě orámovány a skvrna je tak ohraničena od zdravého pletiva. Pokud vznikne skvrna na bázi listové čepele, může přerušit úplně přísun živin a list zasychá. Od mléčné zralosti mohou být napadány i klasy, příznaky však jsou méně nápadné.

Zimu patogen přežívá ve formě mycelia na infikovaných posklizňových zbytcích. Přenos osivem nebývá významný. Na jaře dochází k tvorbě spor již od teplot nad 5 °C při vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Spory se šíří především odstřikující dešťovou vodou a větrem, avšak jen na malé vzdálenosti. Za příznivých podmínek trvá jeden vývojový cyklus 10–11 dnů.

Vyskytuje se více méně pravidelně ve vlhčích oblastech s vyšší nadmořskou výškou od 350 m n. m. Epidemické napadení má za následek významné ztráty na výnose v důsledku redukované HTS.

Hodnocení napadení listů přímo v porostu.

Dle aktuálního výskytu.

Favorizující klimatické faktory.

• 25 % napadení u nejvíce napadeného listového patra.

Podle výskytu.

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Pěstování geneticky rezistentních / odolných odrůd. 
• Vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem). 
• Vytváření optimálních růstových podmínek (nepodporovat vznik hustých porostů). 
• Nevysévat v blízkosti ječmen ozimý a ječmen jarní. 
• Nevysévat ječmen ozimý příliš časně. 
• Včasné ničení výdrolu.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Fungicidní ochrana se provádí podle signalizace nebo při ohrožení, zpravidla od fáze BBCH 37 (objevení posledního listu).

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.