Rostlinolékařský portál

Ječmen jarní i ozimý, bezvýznamné jsou výskyty na ovsu, žitě, pšenici.

Při vysetí infikovaného osiva se první příznaky objevují již na klíčních pochvách (koleoptile) v podobě nenápadných světle hnědých proužků. Skvrny pak přecházejí na listové čepele v podobě podélných hnědých skvrn, které se zvětšují nebo splývají a často vykazují příčné proužky (síťování). Původce choroby se vyskytuje ve dvou formách, a to tzv. net-typ-Pyrenophora teres f. teres (síťová forma) a spot-typ-Pyrenophora teres f. maculata (skvrnitá forma). První forma způsobuje vznik tmavohnědých, síťovitě uspořádaných skvrn s jen ojedinělou chlorotizací pletiv. Při napadení skvrnitou formou se tvoří tmavohnědé kruhové nebo eliptické skvrny pravidelně provázené chlorózami ohraničujícího listového pletiva.

Na napadených listech se tvoří konidie, které mohou infikovat jak listy, tak zrno v klasech. Zimu patogen přežívá v infikovaných pletivech rostlinných zbytků nebo v osivu. Jeho prostřednictvím se může také vytvářet primární zdroj epidemie následných porostů. V jarním období pokračuje infekce prostřednictvím větrem a deštěm přenosných spór, přičemž přenos větrem na větší vzdálenosti je významnějším. Při vlhkém a chladnějším počasí a pěstováním náchylné odrůdy může v průběhu 5–7 dnů vzniknout rozsáhlá epidemie. První, časná vlna epidemie může kulminovat již ve fázi konce odnožování, druhá kdykoli v průběhu sloupkování až po objevení se klasů.

Vyskytuje se na celém území ČR. Při časné epidemii může dojít k redukci počtu odnoží, při pozdním napadení horních listových pater dochází k významnému snížení výnosu v důsledku redukce HTS.

Hodnocení napadení listů přímo v porostu.

Dle aktuálního výskytu.

Favorizující faktory – náchylná odrůda, předplodina, klimatické faktory.

• 25 %, napadení hodnotí se nejvíce napadené listové patro, ječmen 30–51 BBCH.

• Výběr odrůd, které jsou geneticky více odolné proti napadení chorobou. 
• Nevysévat ječmen po ječmeni a jarní ječmen v blízkosti ozimého. 
• Dobře zaorat posklizňové zbytky a vzešlý výdrol ječmene.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Moření osiva účinnými mořidly je předpokladem potlačení primární infekce. Použití fungicidů vyžaduje pravidelné vyhodnocování stavu porostu a včasné rozhodnutí o zákroku. Opožděné ošetřování v rozvinuté epidemii není plně účinné a nevyváží konečnou výnosovou ztrátu. Přípravky na bázi strobilurinů je nutné aplikovat preventivně, triazoly aplikovat zásadně v počátku napadení. Ošetření se provádí podle signalizace nebo při ohrožení od fáze BBCH 30 (začátek sloupkování) do BBCH 59 (počátek metání) i později.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.