Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

růžovění klasů žita
Gibberella zeae (teleom.) - Fusarium graminearum (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Ascomycetes čeleď: Nectriaceae

Další české názvy: fusarium, fuzarióza klasů, fuzarióz klasů

EPPO kód: GIBBZE

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Pšenice, ječmen, žito, tritikale, druhy trav, kukuřice.
Příznaky napadení
V počátku rozvoje napadení dochází k nekrotizaci částí nebo i celých klasů. Napadené části jsou na rozdíl od ostatních obilnin tmavě hnědě zbarveny, s postupným přechodem do zasychání a možným vývojem růžovo-oranžového mycelia. Napadená zrna jsou různou měrou deformovaná a svraštělá. Na listech vznikají skvrny, které nejsou vizuálně jednoznačně identifikovatelné. 
Životní cyklus
Hlavním substrátem pro zdroj infekce jsou zbytky napadených rostlin, především všechny druhy obilnin, zvláště pak zbytky kukuřice. Přenos napadení do klasů prorůstáním mycelia pletivy stébla nebyl prokázán. Pro napadení klasů a listů jsou rozhodující posklizňové zbytky, ležící na půdním povrchu. Na nich dozrávající perithecia jsou zdrojem nákazy. Kritickým obdobím pro napadení klasů je kvetení. Podmínkou infekce je vysoká vlhkost prostředí. Lokality v povodí řek a vodních nádrží s častým výskytem ranních mlh, pozemky s omezenou cirkulací vzduchu a deštivý průběh kvetení zvyšují riziko vzniku epidemie. Konidie ztrácí významně klíčivost již po 24 hodinách při nízké relativní vlhkosti. První příznaky napadení lze spatřit již do 4 dnů od infekce, po 14 dnech může dojít k rozšíření napadení na celý klas.
Hospodářský význam
Choroba rozšířena na celém území ČR, intenzita napadení je ovlivněna průběhem počasí v době kvetení obilniny. Kukuřice jako předplodina významně zvyšuje riziko výskytu. Ztráty na výnose způsobené především redukcí HTS, zhoršuje kvalitu zrna a jeho zdravotní nezávadnost tvorbou mykotoxinů. U osiva dochází ke snížení všech parametrů osivářské kvality.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Vizuální hodnocení rozsahu napadení klasů.
Nepřímé metody monitoringu
Laboratorní stanovení obsahu mykotoxinů (např. deoxynivalenol aj.).
Systémy varování
Podle aktuálního výskytu, dle dozrávání perithecií na posklizňových zbytcích, výsledky získané z lapačů spor apod.
Prognóza výskytu
Favorizující faktory, teplota, úhrny srážek v období kvetení obilniny, vlhkost, vyšší riziko výskytu je po předplodině kukuřici a pšenici nebo jiných obilninách, které jsou fuzariózami napadány.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Ošetření je nutno provést preventivně ještě před propuknutím příznaků (termín aplikace v době kvetení).
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Na základě výstupů predikčních modelů apod.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Setí zdravého osiva a urychlení rozkladu posklizňových zbytků cílenou podporou mikrobiální půdní aktivity. Pouhé zapravení zbytků do půdy nezaručí, že infekce nenastane v dalších sezónách, kdy se zpracováním půdy dostanou zbytky rostlin znovu na půdní povrch. Odrůdová odolnost zatím nedostatečně pouze částečně snižuje riziko vzniku choroby.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Ošetřuje se při ohrožení od BBCH 61 (počátek květu) do BBCH 69 (konec kvetení), optimálně do BBCH 65.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.