Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

zakrslá snětivost pšenice
Tilletia controversa

říše: houby (Fungi) třída: sněti (Ustilaginomycetes) čeleď: Tilletiaceae

Další české názvy: sněť zakrslá, sněť zakrslá pšeničná

Vědecká synonyma: Tilletia tritici var. controversa, Tilletia nanifica

EPPO kód: TILLCO

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Pšenice, žito, tritikale a trávy rodu pýr, psárka, pýrovník, ovsík, sveřep, srha, kostřava, ječmen, smělek, jílek, trojštět a další.
Příznaky napadení
K napadení hostitele dochází podobně jako u snětí mazlavých v časných růstových fázích. Ve fázi sloupkování je možno pozorovat inhibici růstu stébel napadených rostlin. Snětivé klasy vypadají podobně jako u snětí mazlavých, stébla napadených rostlin jsou však více zkrácena (odtud název sněť zakrslá). 
Při mikroskopickém pozorování spor je možno odlišit několik znaků, charakteristických pro sněť zakrslou, které ji odlišují od vzhledově podobných spor sněti mazlavé. Spory sněti zakrslé T.controversa jsou kulaté, o rozměrech 19–24 μm, výjimečně 16,8–32 μm. Vnější polygonálně síťovitá struktura (síť tvořící dobře viditelné mnohoúhelníky na povrchu spory) dosahuje hloubky 1,5–3,0 μm. Spory T. tritici jsou také kulaté, o velikosti 14–23,5 μm, výjimečně mohou dosahovat velikosti 25 μm. Vnější polygonálně síťovitá struktura dosahuje hloubky 0,5–1,5 μm. Při souběžném pozorování spor obou druhů je možno si u sněti zakrslé povšimnout menšího počtu mnohoúhelníkových útvarů, které jsou vymezeny lištami vnějšího síťování. Lišty jsou u spor sněti zakrslé vyšší nežli u mazlavé sněti pšeničné a tvoří na obvodu spory viditelné výstupky připomínající ostny.
Možnost záměny
Mazlavá snětivost pšenice.
Životní cyklus
Sněť zakrslá T. controversa je půdou přenosná choroba. Na nezamořené pozemky se může přenášet kontaminovaným osivem, půdou, hnojem, větrem při sklizni a kontaminovanými kombajny. Spory klíčí na světle při teplotě 3–8 °C poměrně dlouho, tj. 30–40 dnů. Vznik infekční hyfy a způsob napadení hostitele je obdobný jako u snětí mazlavých. Klas obsahuje namísto zrna hálky naplněné sporami. Při kombajnové sklizni jsou hálky rozdrceny a spory kontaminují celou partii zrna, sklízecí zařízení a též jsou rozptýleny na pozemku či větrem rozneseny do okolí. Nevyklíčené spory kontaminují půdu na více let (3–10 roků).
Hospodářský význam
Sněť zakrslá je podobně jako sněti mazlavé choroba, která kromě snížení výnosu způsobuje kontaminaci zrna sporami. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům. V některých zemích je sněť zakrslá chorobou karanténní, což značně komplikuje obchodovatelnost takto znehodnoceného zrna. U sněti zakrslé v porovnání se sněťmi mazlavými je schopnost spor přežívat v půdě po mnoho let, což významně narušuje pěstování obilnin. Sněť zakrslá je půdou přenosná choroba. Důležitá je evidence kontaminovaných honů a tyto hony v následujících letech neosévat obilninami. Hloubka setí je významným faktorem ochrany. Mělké setí zvyšuje riziko napadení touto chorobou. Účinným prostředkem proti snětím je moření osiva. Pro účinné provádění ochranných opatření je důležité znát, o jaký druh sněti se jedná.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Sledování výskytu napadených rostlin v porostu během dozrávání.
Nepřímé metody monitoringu
Hodnocení výskytu spor na povrchu osiva - mikroskopicky.
Systémy varování
Dle výskytu v porostu.
Prognóza výskytu
Limitujícím faktorem u sněti zakrslé je kontaminace pozemku sporami, které mohou být životaschopné i po 8–10 letech.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Není stanoven - uvádí se mezní hodnota, která je pro sněť mazlavou max. 10 ks (spor) na 300 semen (obilek).
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepoužívat kontaminované osivo, neosévat zamořené hony ozimými formami obilnin.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Moření - nutno použít pouze mořidla s deklarovanou účinností na tuto sněť (jiná mořidla nejsou dostatečně účinná) a nesnižovat povolené dávkování.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost mořidel proti snětím by měla být vysoká 98–100 %.
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.