Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

žlutá rzivost obilnin
Puccinia striiformis

říše: houby (Fungi) třída: Urediniomycetes čeleď: rzi (Pucciniaceae)

Další české názvy: rez plevová

Vědecká synonyma: Puccinia striiformis var. striiformis

EPPO kód: PUCCST

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Všechny druhy obilnin, trávy.
Příznaky napadení
Primární infekce na podzim způsobuje výskyt drobných žlutých kupek na špičkách listů. V průběhu jarního období se na listech objevují žluté proužky jdoucí ve směru listové nervatury, na kterých se následně vyvíjejí kupky s urediosporami. Tyto proužky se postupně s vývojem rostlin dostávají až na plevy jednotlivých klásků. V počátečních stadiích silné epidemie se v porostu objevují nejdříve ohniska napadených rostlin se žlutě zbarvenými špičkami listů. Tyto příznaky se mohou v příznivých podmínkách rozšířit na celý porost. V počátku léta se objevují ložiska zimních výtrusů (teliospor). Nacházejí se na listových pochvách, stéblech a na rubu listů. Jsou opět drobné, čárkovité, hnědé až černé a trvale kryté.
Životní cyklus
Patogen přezimuje ve formě mycelia v listech pšenice. Další šíření nastává urediosporami v průběhu zimy již při velmi nízkých teplotách těsně nad bodem mrazu a při dostatečné vlhkosti. Výskyt epidemie v našich geografických podmínkách je podmíněn především mírnou a vlhkou zimou. Na jaře epidemie pokračuje od ohnisek na celé plochy a od nižších listových pater až na klasy. Optimální teploty pro rozvoj choroby jsou mezi 8–15 °C. Nad 20 °C dochází ke ztrátě životaschopnosti spor.
Hospodářský význam
Vyskytuje se v několikaletých cyklech. V případě epidemie může způsobit výrazné ztráty výnosu kvůli redukované hmotnosti 1000 zrn. Vyskytuje se v současnosti v malé míře a spíše náhodně.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů pšenice.
Systémy varování
Dle aktuálního výskytu.
Prognóza výskytu
Favorizující klimatické faktory - zvýšené riziko výskytu při mírné a vlhké zimě.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
5 % napadených odnoží (ve fázi 31–45 BBCH) nebo;
15 % napadených odnoží s výskytem uredií ( ve fázi 49–59 BBCH).
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Zásadní význam má pěstování rezistentních odrůd, včasné ničení výdrolu.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Fungicidní ošetření se provádí podle signalizace nebo při výskytu od fáze BBCH 31 (1. kolénko) do BBCH 59 (konec metání). Ošetření se zpravidla provádí proti celému komplexu chorob listů a klasů.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.