Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

plodomorka plevová
Sitodiplosis mosellana

třída: hmyz (Insecta) řád: dvoukřídlí (Diptera) čeleď: bejlomorkovití (Cecidomyiidae)

EPPO kód: SITDMO

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum

Přednostně pšenice, méně ječmen a žito.

Popis škůdce
Imaga jsou 2–3 mm velcí komárci, zbarvení od oranžové po oranžově červenou. Tělo tupě zakončené. 
Larvy jsou beznohé (apodní) 2–2,5 mm dlouhé, oranžové.
Příznaky poškození
Klasy nestejnoměrně vyvinuté, hluché nebo se znetvořenými zrny. Pluchy bývají částečně šedé až hnědé. V době mléčné zralosti (75 BBCH) lze u základů zrn nalézt 1–2 larvy tohoto škůdce.
Možnost záměny poškození
Symptomy na pluchách se podobají příznakům feosferiové skvrnitosti (teleom.: Phaeosphaeria nodorum, anam.: Stagonospora nodorum). Plevy napadené houbou získávají taktéž hnědou barvu a navíc jsou hojně pokryty pyknidami (plodnice).

V květech je také možná záměna se oranžovočervenými nymfami třásněnek. Na místech poškozených třásněnkami se nacházejí stříbřitě lesklé světle posáté skvrny s trusem. Nymfy třásněnek mají dlouze protáhlé tělo 1–2 mm velké. 

Životní cyklus
Larvy přezimují v půdě. Kuklí se na jaře v povrchové vrstvě půdy. Část larev v půdě přeleží i déle než 3 léta. Obvykle létá na konci metání pšenice. Vajíčka klade na základy zrna jednotlivě. Larvy se vykytují jednotlivě, zřídka ve dvojici. Dorostlé larvy opouštějí klasy, zalézají do půdy a zapřádají se do řídkých kokonů. Za suchého počasí zůstávají v klasech až do sklizně. 
Do roka vytváří pouze 1 generaci.

Pro škodlivé přemnožení plodomorek jsou příznivá léta se srážkami nad dlouhodobým průměrem a s teplotami pod dlouhodobým průměrem v květnu a červnu. Intenzita přemnožení se stupňuje, jestliže následují dva a více takových roků po sobě.

Hospodářský význam

  Zpomalují tvorbu zrna, snižují hmotnost, technologickou a nutriční hodnotu zrna i klíčivost osiva. Poškozené obilky bývají druhotně napadány patogenními houbami. Plodomorky mohou způsobit až 20 % ztráty výnosů. Jednotlivé odrůdy se liší ve stupni náchylnosti k napadení i ve schopnosti kompenzace ztrát.

Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring výskytu imag v porostu se kontroluje vizuálně. Přednostně se provádí v porostech pšenice po pšenici nebo v sousedství loňských porostů optimálně v době od 15. do 21. hod., nejlépe za teplého a klidného počasí. Monitorují se kladoucí samice na klasech. Termín pozorování se stanovuje ke konci metání, kdy je zhruba 80 % klasů z obou stran volných.
Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
Doporučuje se sledovat výskyt imag ke konci metání.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
100 kladoucích samiček na 100 klasů, tj. 1 a více kladoucích samiček na 1 klas (ve fázi 52 BBCH).
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Dodržovat osevní postupy. Nepěstovat pšenici po pšenici. Orba výskyt plodomorek neovlivňuje, protože larvy jsou v půdě velmi pohyblivé.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Indikace postřiku porostu v době, kdy výskyt škůdce přesáhne práh škodlivosti. Pozdější ošetření porostu je neúčelné.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.