Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

bejlomorka sedlová
Haplodiplosis marginata

třída: hmyz (Insecta) řád: dvoukřídlí (Diptera) čeleď: bejlomorkovití (Cecidomyiidae)

Vědecká synonyma: Haplodiplosis equestris

EPPO kód: HAPDMA

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum

Přednostně ječmen a pšenice, méně žito, plevelné trávy (pýr). Oves není napadán.

Popis škůdce
Imago má hnědočernou hruď i hřbet, ostatní tělo třešňově červené, žlutě ochlupené, dosahuje 4–5 mm délky. 
Vajíčka jsou oranžově červená. 
Larvy jsou 4–5 mm dlouhé, typické zbarvení je oranžově červené, ale může se vyskytnout i bílé zbarvení larev. Hlava ani nohy nejsou diferencované (apodní acephalní).
Příznaky poškození

Způsobuje zastavení dlouživého růstu. Ve vzrůstu nevyrovnané porosty. Některé porosty vůbec nevymetají, nebo vymetají jen částečně. Klasy se špatně vyvíjejí. Na stéblech jsou sedlovité 4–5 mm dlouhé a 1,2 mm vysoké hálky. Nejvíce hálek bývá nad předposledním a posledním kolénkem. Stébla se v místech hálek lámou. Za vlhkého počasí napadená místa zahnívají. Obvykle bývají nejvíce napadány okraje porostů.

Životní cyklus
Samičky kladou vajíčka od poloviny května do poloviny června na horní listy podél listových žeber. Při slabém výskytu jsou vajíčka kladena jednotlivě, při středním a silném výskytu ve skupinách - v protáhlých řadách. Samice kladou nejčastěji na vertikálně stojící listy, převážně na jejich horní stranu. Jedna samice naklade 50 až 270 vajíček (průměrně 100). Larvy vnikají za listovou pochvu, usazují se nad kolénkem a vytvářejí sedlovité hálky. V jedné hálce přebývá 1 až 5 larev. Koncem července larvy padají k zemi a zalézají do půdy. Za mimořádně suchého počasí zůstávají na stéblech až do sklizně. Larvy přezimují v půdě. Kuklí se v dubnu příštího roku v horní vrstvě půdy; zhruba 1 měsíc před vylétnutím, asi 10 % larev zůstane v půdě 1–2 roky. 
Do roka se vyvine 1 generace.
Hospodářský význam
Přemnožuje se v několikaletých cyklech. Larvy sající ve skupinách nad jednotlivými kolénky stébel snižují schopnost vymetání stébel a omezují tvorbu zrn. Zrna v poškozených klasech jsou zadinovitá. Silně napadené porosty je potřeba předčasně sklidit. Výnosy mohou být sníženy až o 20–50 %.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Pozorování imag pomocí optických lapáků jakou jsou lepové kelímky či Mörickeho misky. Lepové kelímky jsou bílé nebo bledě žluté prázdné, pohárky (cca 300 ml) z papíru či plastu (kelímky od mléčných výrobků) bez víčka. Dno kelímku je z poloviny vyříznuto, aby v něm byla docílena cirkulace vzduchu. Celý vnitřek je vymáznutý lepem. Umísťují se horizontálně na kolíky - horním otvorem směrem do porostu, lepové desky pak vertikálně na malé tyčky. Kelímky i desky se umísťují v úrovni výšky porostu, max. však 0,25–0,30 m nad povrchem půdy. Mörickeho misky se pokládají na půdní povrch.
Jeden lapák se umístí 10 m od okraje, druhý ve středu porostu. Na honu větším než 5 ha se umístí 3 lapáky, 2 na okraji a 1 ve středu porostu. Podle možnosti se orientují proti převládajícímu směru větru. Bejlomorky se po 10 dnech spočítají a z lapáku odstraní. Pozorování se ukončí po dosažení fáze 37–49 DC u ječmene jarního, fáze 51–59 DC u pšenice ozimé. Vypočítává se počet imag na jeden den a na jeden lapák.
Pozorování vajíček se provádí jednorázově v období metání, fáze 51–59 DC. Hodnotí se počet stébel s nakladenými vajíčky. Porost se prochází úhlopříčně a na 5 místech se prohlédne 20 stébel vždy na rostlinách v jedné řadě vedle sebe. Vypočte se procento napadených stébel.
Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
Podle výskytu dospělců v optických lapácích.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
20 a více dospělců během 2 dnů (tj. v průměru 10 imag/den) v jedné Mörickeho misce, na lepové destičce nebo v jednom kelímku v době výletu imag;
20 % zjištěných stébel s výskytem vajíček.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření

V oblastech, kde dochází ke gradaci nebo k opakovanému poškození porostů, vyloučit nebo podstatně omezit opakované pěstování ječmene a pšenice na stejném pozemku. Přednostně vysévat ozimy místo jařin a pšenici místo ječmene. Ozimy i jařiny vysévat v časnějších termínech. 

Udržovat porosty v dobrém kondičním stavu a důsledně odstraňovat pýr. 

Intenzivním obděláváním půdy se zamoření pozemku nesníží, protože larvy jsou v půdě velmi pohyblivé.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin

Provádí se při překročení prahu škodlivosti. Škodlivost na ozimé pšenici se projevuje méně než na jarním ječmeni. Obvykle postačí ošetřit okraje porostů pšenice na rozdíl od porostů jarního ječmene.

Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.