Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - krytonosec zelný

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Ozimá i jarní řepka, hořčice, brukvovitá zelenina (nejčastěji kedluben, květák, méně často vodnice, tuřín a ředkev) a brukvovité plevele.
Popis škůdce
Dospělci jsou 2,3–3,1 mm velcí, šedočerně zbarvení. Tělo je zavalité, hlava je typická dlouhým noscem a lomenými tykadly.  
Larvy jsou bělavé, beznohé (apodní) s tmavou hlavou (eucephalní), na konci vývoje 4–5 mm velké. 
Kukla je volná, bělavá.
Možnost záměny škůdce
Možná záměna s dospělci jiných krytonosců - u jarního kmene na jaře zejména s krytonoscem řepkovým (Ceutorhynchus napi). U podzimního kmene vzácně s jinými druhy krytonosců např. s krytonoscem černým (Ceutorhynchus picitarsis).
Příznaky poškození
Dospělci vyžírají do nadzemních částí řepky olejné malé otvory. Na hypokotylu a kořenech se vytváří kulovitá hálka. Na některých rostlinách může škodit více larev, a tak mohou být na kořenech velké novotvary vzniklé srůstem několika hálek. Při poškození larvami krytonosce mohou růst silně napadené rostliny vedle rostlin zcela zdravých.
U brukvovité zeleniny dospělci vyžírají do nadzemních částí rostlin malé otvory. Larvy se vyskytují v  hálkách na kořenech, které vznikají z pletiv rostlin po žíru vylíhlých larev. Hálky jsou kulovité, velikosti hrachu až vlašského ořechu, které při výskytu více larev na jednom kořenu srůstají do korýšovitého útvaru. Na kedlubnách dochází k poškození bulev.
Možnost záměny poškození
Hálky způsobené larvami se mohou snadno zaměnit s nádory, které vyvolává Plasmodiophora brassicae. Hálky krytonosce jsou vždy s dutinou, kde někdy najdeme i larvičku. Jsou vždy jen na hypokotylu nebo hlavním kořenu. Nádory Plasmodiophora brassicae jsou plné a šíří se i na jemné kořínky, vyskytují na rostlinách ohniskovitě.
Poškození dospělci je zaměnitelné s žírem dospělců jiných druhů krytonosců či dřepčíků.
Životní cyklus
Brzo na podzim opouští dospělec své letní stanoviště a vyhledává ozimou řepku. Po úživném žíru kladou samice vajíčka do pletiv kořenového krčku nebo v sypké půdě i do hlavního kořene. Každá larva zapříčiní vznik jedné hálky, které však při silném napadení srůstají. Časně na jaře se larvy stěhují mělce do půdy ke kuklení, které probíhá v kokonu vybudovaném ze zeminy. Brouk dokončuje vývoj po 6–8 týdnech a prodělává letní diapauzu. 
Krytonosec zelný má jen jednu generaci do roka, ale existují u něj jarní a podzimní kmen, takže přezimuje ve stadiu larvy i jako brouk. Jarní kmen klade vajíčka teprve na jaře a vyskytuje se na jarní řepce nebo brukvovité zelenině. Podzimní kmen poškozuje zejména ozimou řepku. Za déle trvajícího příznivého počasí může nálet trvat i několik měsíců. Pak se současně vyskytují larvy všech vývojových stupňů.
Hospodářský význam
řepka olejka:
V letech 1999 až 2003 se vyskytly hálky způsobené larvami krytonosce zelného v masovém množství. Na některých pozemcích byly zjištěny až na 90 % rostlin. Od roku 2005 je výskyt nízký. Hospodářsky významné škody krytonosec nezpůsobil ani při silném výskytu na přelomu tisíciletí.
brukvovitá zelenina
Lokálně významný škůdce brukvovité zeleniny – zvláště k velkým škodám dochází na květáku a na kedlubnách.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
řepka olejka
Výskyt dospělců krytonosců lze monitorovat pomocí žlutých misek.  
brukvovitá zelenina
Výskyt dospělců krytonosců lze monitorovat pomocí žlutých misek. Misky nebo žluté lepové desky se umísťují do porostů, anebo na místa, kde se předpěstovává sadba. Sledování náletu brouku do misek je obdobné jako sledování náletu tzv. stonkových krytonosců. Nálet v miskách umístěných v porostech zeleniny nebo sadby se v miskách kontroluje 2× týdně, v období od 15.4. do 31.5.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
řepka olejka: 2 brouci na 1 m řádku na podzim. 
brukvovitá zelenina: Více než 3 brouci na misku za den po zaznamenání škodlivého výskytu v regionu na dané plodině v předchozích letech vyšší než 3 % poškozených rostlin při sklizni.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
řepka olejka: Významným preventivním opatřením je setí insekticidně mořeného osiva. 
brukvovitá zelenina: K preventivním opatřením patří vyvarovat se pěstování řepky v zelinářských osevních postupech nebo v bezprostředním okolí porostů brukvovité zeleniny. Dále dodržovat hygienická opatření, včas likvidovat posklizňové zbytky a likvidovat brukvovité plevele. 
V larvách cizopasí lumčík Diospilus oleraceus.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
řepka olejka: Cílená aplikace se neprovádí. 
brukvovitá zelenina: Chemickou ochranu je třeba provést dříve než samice vykladou vajíčka. Optimální termín ošetření nastává asi týden po maximu náletu brouků do misek. Ošetření se doporučuje provést při splnění prahu škodlivosti. Při opakovaných škodlivých výskytech krytonosce zelného se doporučuje insekticidní moření.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ošetření je možno ověřit podle počtu hálek na hypokotylu a kořenech. U ozimé řepky je kontrola možná od října.