Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

fuzariózy kukuřice
Gibberella zeae (teleom.) - Fusarium graminearum, F. culmorum (anam.), G. moniliformis (teleom.) - F. verticillioides (anam.), G. subglutinans (teleom.) - F. subglutinans (anam.), G. avenacea (teleom.) - F. avenaceum (anam,), F. poae (anam.), G. pulicaris (teleom.) - F. sambucinum (anam.), F. oxysporum (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Sordariomycetes čeleď: Nectriaceae

další názvy: padání a spála klíčních rostlin kukuřice, hniloba kořenů kukuřice, růžová hniloba stébel kukuřice, růžová hniloba palic kukuřice, bělorůžová hniloba obilek kukuřice

vědecká synonyma: G. fujikuroi (teleom.) - F. moniliforme (anam.), G. fujikuroi var. subglutinans (teleom.), Fusarium sporotrichiella var. poae (anam.), Fusarium tricinctum f. poae (anam.), Sporotrichum anthophilum (anam.), Sporotrichum poae (anam.), F.bulbigenum (anam.)

EPPO kód: 1FUSAG

Hostitelské spektrum
Hostitelskými rostlinami je nejen kukuřice, ale i další obilniny.
Příznaky napadení
padání klíčních rostlin kukuřice 
Gibberella zeae -Fusarium graminearum aj. Fusarium spp. 
  Snížení klíčivosti a zhoršené vzcházení rostlin. Napadené rostliny hynou již při klíčení nebo později ve stadiu prvního až třetího listu. Charakteristické jsou hnědé vodové skvrny na internodiu pod korunkou a na kořenech. Napadené mladé rostlinky žloutnou, vadnou a nakonec uhynou.
hniloba kořenů kukuřice 
F.oxysporum aj. 
Hniloba kořenů bývá spojena s hnilobou korunky, spodních uzlin a později stébla. 
růžová hniloba stébel kukuřice růžová hniloba palic kukuřice 
Gibberella zeae - Fusarium graminearumG.moniliformis F.verticilioides,  F. verticillioides - G. moniliformis,  F. proliferatum - G. intermedia,  F. subglutinans - G. subglutinans 
Na stéblech se objevují načervenalé skvrny, na pochvách a uzlinách růžové skvrny. Na napadených částech rostlin se později tvoří červené nebo bělorůžové mycelium houby. Dochází k předčasnému dozrávání rostlin a lámání stébel. Hniloby palic kukuřice začínající obvykle od špičky a projevují se červeným nebo růžovým povlakem mycelia pokrývajícím velkou část palic. Listeny navzájem srůstají a přirůstají k obilkám. Napadena může být jen špička nebo celá palice. Palice a stébla mohou trouchnivět, obilky potom ztrácejí lesk, zbarvují se tmavě žlutě až hnědě nebo šedě a jejich povrch bývá pokryt jemnými prasklinkami. Někdy mohou být praskliny i hluboké tak, že je viditelná bílá práškovitá hmota obilek. Příznaky napadení různými patogeny mohou být podobné. 
bělorůžová hniloba obilek kukuřice 
Gibberella zeae -Fusarium graminearum, G. moniliformis F. verticillioides 
Hniloby se mohou vyskytovat i na jednotlivých obilkách, skupinách obilek nebo poraněných obilkách a projevují se jako bílé nebo světle růžové povlaky mycelia a konidií.
Životní cyklus
Houby rodu Fusarium jsou saprofyté, ale za určitých podmínek mohou být parazité rostlin. Patogeny přezimují jako saprofyté na povrchu semen nebo jako mycelium na posklizňových zbytcích. Některé druhy vytvářejí k přetrvávání v půdě chlamydospory. Konidie, kterými se patogeny převážně šíří, se tvoří na posklizňových zbytcích a nadzemních částech kukuřice během celého vegetačního období. 
Houby rodu Fusarium vytváří tři druhy spor: makrokonidie, mikrokonidie a chlamydospory. 
Makrokonidie jsou rohlíčkovitého (srpovitého) tvaru a obsahují obyčejně několik přehrádek. Chlamydospory, které neprodukují všechny druhy rodu Fusarium, jsou tlustostěnné a mají různý tvar. Některé druhy se rozmnožují pohlavním způsobem a vytvářejí lahvicovité nebo téměř kulovité plodnice - perithecia s vřecky a askosporami. 
Optimální podmínky pro infekci jsou mírně teplé a vlhké počasí v období kvetení a pro šíření choroby chladné počasí a vlhké počasí s omezeným slunečním svitem na konci vegetace. 
Různé druhy fuzárií vyskytujících se na kukuřici tvoří konidie charakteristického tvaru, které mohou být od sebe odlišeny mikroskopicky.
Fusarium graminearum : Makrokonidie jsou průsvitné, přímé nebo výrazně srpovitě zakřivené, se špičatým koncem buněk, se 3-7 přepážkami, měří 35-62 x 2,5-5,0 μm, Základní buňky jsou podlouhlé, mírně zakřivené. Sférické chlamydospory (průměr 10-12 μm) se vyskytují často velmi pozdě a tvoří je pouze několik izolátů. F. graminearum netvoří mikrokonidie. Pohlavní stadium (teleomorfa) Gibberella zeae tvoří plodnice perithecia s vřecky a askosporami. Černá, vejčitá perithecia se tvoří na povrchu, obvykle ve skupinách, a měří 150-350 μm v průměru. Vřecka jsou kyjovitá, o velikosti 8-11 x 60 až 85 μm a obsahují 8 askospor, které jsou světle hnědé, mají 3 přepážky, jsou mírně zakřivené a se zaoblenými konci, o velikosti 20-25 x 3-4 um. 
F. culmorum : Makrokonidie jsou mírně prohnuté, se 3 až 5 přepážkami a měří 25-50 x 4-7 μm (silnější než F. graminearum). Apikální buňky se zužují, bazální buňky tvoří zřetelné a charakteristické „nožky“. Silnostěnné, kulovité chlamydospory (9-14 μ v průměru) se vyskytují často. F.culmorum netvoří mikrokonidie a nemá teleomorfu.  
F. verticillioides (syn. F. moniliforme ) tvoří poměrně dlouhé, štíhlé makrokonidie srpovitého tvaru se 3-5 přepážkami a mikrokonidie bez přepážek, ale netvoří chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) je G. moniliformis (= G. fujikuroi )  
F. subglutinans produkuje štíhlé, rovné makrokonidie se 3 až 5 přepážkami a mikrokonidie bez přepážek, ale netvoří chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) je G. subglutinans (= G. fujikuroi var. subglutinans )  
F. proliferatum produkuje maláo, štíhlý makroconidia se 3 septami a nonseptátovou mikrokonidií, ale žádné chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) je G. intermedia  
F. crookwellense tvoří relativně široké makrokonidie s 5 přepážkami, vnější strana je více zakřivená než ventrální strana. Netvoří mikrokonidie a chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) není známa. F. sporotrichioides tvoří srpovité makrokonidie se 3 (až 5) přepážkami a hruškovité mikrokonidie bez přepážek i chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) není známa.  
F. equiseti : tvoří dlouhé až velmi dlouhé makrokonidie o velikosti 22-60 x 3,5-6 μm se 4-7 zřetelně viditelnými přepážkami. Apikální buňky jsou zřetelně zahnuté a bazální buňka má charakteristický tvar. Netvoří mikrokonidie, pohlavní stadium (teleomorfa) je Gibberella intricans, ale je velmi vzácná.
Hospodářský význam
Kromě poškození rostlin jako je padání klíčních rostlin, hniloby kořenů, stonků a palic kukuřice a snižování výnosů biomasy produkují patogeny rodu Fusarium tzv. mykotoxiny. Jedná se o přírodní látky, které jsou toxické pro člověka, zvířata i rostliny. Potraviny a krmiva (včetně siláží) z kontaminované produkce mohou způsobit, závažná akutní a chronická onemocnění lidí a zvířat.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu