Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

smoláci rodu Pissodes (neevropské druhy)
Pissodes spp.

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

EPPO kód: 1PISOG

Hostitelské spektrum
Z významných neevropských druhů smoláků rodu Pissodes napadají P. nemorensisP. strobi více rodů jehličnanů, P. terminalis je znám jen ze čtyř druhů borovice, a to z borovice Banksovy (Pinus banksiana), b. montereyské (P. radiata), b. pokroucené (P. concorta) a P. muricata.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytují se, potvrzeno úředním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
V ČR se provádí úřední detekční průzkum výskytu neevropských druhů smoláků rodu Pissodes od roku 2017 s finančním příspěvkem EU.
Popis druhu
Dospělci smoláků rodu Pissodes jsou obvykle 4–10 mm dlouzí, světlehnědí, červenohnědí až černí, se světlejšími skvrnami či příčnými páskami na krovkách. Barevně splývají s kůrou, a proto jsou na kůře snadno přehlédnutelní. Hlava je prodloužená v nosec.
Vajíčka jsou bílá, protáhlá, o délce přibližně 3 mm.
Larva je bělavá, se žlutohnědou až červenohnědou hlavou, beznohá, rohlíčkovitě zahnutá, dorůstající 10–16 mm.
Možnost záměny druhu
Neevropské druhy smoláků rodu Pissodes lze snadno zaměnit za evropské druhy tohoto rodu (v České republice žije 7 druhů rodu Pissodes).
Smoláky rodu Pissodes lze zaměnit s klikorohy rodu Hylobius. Důležitým rozlišovacím znakem smoláků je vkloubení tykadel uprostřed nosce, zatímco druhy rodu Hylobius, které jsou také škůdci lesních dřevin a způsobují podobné příznaky na hostitelských rostlinách, mají tykadla vkloubená na konci nosce.
Příznaky poškození
Neevropské druhy smoláků rodu Pissodes způsobují obdobné příznaky jako evropské druhy. Jako sekundární škůdci napadají smoláci především stromy oslabené, např. suchem, poraněné, nebo jinak stresované (napadené jinými druhy hmyzu nebo houbovými patogeny), ale při rozsáhlejším výskytu oslabených hostitelů se mohou namnožit a napadat i zdravé stromy. Při žíru larev v lýku napadených rostlin dochází k výronům pryskyřice a k vadnutí jehlic, které po čase červenají. Dospělci při úživném žíru vykousávají okrouhlé otvory do kůry tenkých kmínků, větví, prýtů a pupenů především mladých stromů. Při intenzivním žíru vytéká z míst poškození pryskyřice, jehličí hnědne, větve usychají a koruna prosychá. P. strobiP. terminalis napadají terminální výhony hostitelských rostlin. V důsledku toho dochází k nahrazování terminálu výhonem vedlejším. P. nemorensis napadá mladé hostitelské rostliny, může však napadnout všechny části rostlin.
Možnost záměny poškození
Podobné příznaky jako smoláci na lesních dřevinách způsobují klikorozi rodu Hylobius.
Životní cyklus
Vývojový cyklus je u většiny druhů smoláků velmi podobný, jeho délka trvání však závisí na konkrétních klimatických podmínkách a nadmořské výšce. Brouci jsou poměrně dlouhověcí (2–3 roky), proto můžeme během vegetační sezóny nalézt všechna vývojová stadia. Samičky kladou vajíčka do jamek v kůře, které vyhloubí svým noscem. Vylíhlé larvy vyžírají chodby v lýku. Dospělé larvy se kuklí v kukelní kolébce, která je vystlána bílými hoblinkami. Dospělci opouští kolébku kruhovými výletovými otvory. Přezimují dospělci, ale přezimovat mohou i larvy či kukly.
Způsoby šíření
Vzdálenost, na kterou mohou přeletovat brouci, se může u různých druhů lišit, ale předpokládá se, že délka doletu není větší než 100 km. Na dlouhé vzdálenosti se pak brouci mohou šířit obchodem s hostitelskými dřevinami.
Hospodářský význam
Neevropské druhy smoláků představují riziko obzvláště pro lesní školky či plantáže vánočních stromků. Smoláci také mohou být vektory různých houbových chorob. V šedesátých letech minulého století způsobil smolák P. terminalis závažné hospodářské škody na západě Severní Ameriky při zalesňování borovicí pokroucenou a také na plantážích vánočních stromků. I druhy P. nemorensisP. strobi působí škody na plantážích vánočních stromků, P. nemorensis kromě přímých škod je také vektorem houby Leptographium procerum, která způsobuje kořenovou hnilobu mladých rostlin a je nejzávažnějším patogenem pro pěstitele vánočních stromků ve Virginii. I když nejsou neevropské druhy smoláků v oblastech svého původu závažnými škůdci v lesních porostech, při zavlečení do Evropy by se jimi mohly stát.
Zeměpisné rozšíření
Neevropské druhy smoláků rodu Pissodes jsou rozšířeny zejména v Severní Americe a v Asii. Druhy P. nemorensis, P. terminalisP. strobi jsou rozšířeny v Kanadě a USA, P. strobi také v Mexiku, P. nemorensis se vyskytuje i v Rusku (Dálný východ), Japonsku a byl zavlečen i do Jihoafrické republiky.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu