Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - Pícniny

2. Pěstební opatření
Osevní postupy
Střídání plodin
Základní agrotechnické opatření pro regulaci škodlivých organizmů v pěstované plodině je střídání plodin a zachování osevního postupu. Pícniny, hlavně jeteloviny jsou v osevních postupech zařazovány obvykle jako zlepšující plodiny (platí to i pro organicky hnojenou kukuřici, luskovinoobilní směsky s vyšším podílem luskovin nebo jetelotrávy) po zhoršujících předplodinách, většinou obilninách. Od jetelovin lze při dobré agrotechnice očekávat významný pozitivní vliv na následné plodiny (např. obilniny včetně kukuřice) a udržování půdní úrodnosti, včetně zlepšení konkurenceschopnosti vůči některým plevelům a odolnosti škodlivým organizmům.
Vliv předplodiny
Jeteloviny nemají na předplodinu zvláštní nároky. Měla by být vyváženě vyhnojená a s dobrou regulací zejména vytrvalých plevelů, které se v pícninách mohou šířit, např. pcháč se v roce výsevu obtížně reguluje. Jetelovina se používá jako zlepšující plodina pro následné plodiny, zejména obilniny.Obvykle je předplodinou obilnina.
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Volba pozemku je kromě základních požadavků plodiny na klimatické a půdní podmínky, spojené s nadmořskou výškou, expozicí a kvalitou půdy do určité míry závislá na osevním postupu. Je třeba zvážit výběr plodiny, případně odrůdy podle konkrétního pozemku, např. respektovat podmínky pro vojtěšku na hlubších půdách v nižších polohách s neutrálním až zásaditějším pH, výše set jetel luční, zvrhlý a pod nebo jetelotrávy, naopak do suchých vápenatých půd využít např. vičenec. 
Při regulaci plevelů, případně chorob a škůdců lze zejména u porostů na pícní účely z velké části využít nechemických způsobů, které spočívají většinou v prevenci a zvýhodňování plodiny celým systémem sledu plodin, agrotechnických opatření, dobré výživy rostlin a vytváření vhodného půdního prostředí. Mezi nejvýznamnější z nich patří systém zpracování půdy. Je to jednak podmítka, podzimní orba nebo kypření a jejich ošetření, vláčení nebo kypření různými kombinovanými stroji, kterými lze udržet po sklizni předplodiny pole s minimálním podílem plevelů omezením jejich generativního i vegetativního množení. Na jaře je důležitá včasná kultivace, vyprovokování vzcházení plevelů a jejich zapravení kultivací a předseťovou přípravou, než hlouběji zakoření. Důležité je také načasování a vlastní technika setí. Při brzkém setí lze omezit výskyt pozdějších jarních plevelů, jako ježatky a laskavců, naopak při tomto časném setí může být větší nebezpečí vyššího výskytu ovsa hluchého, svízele, merlíků, rdesen (vzcházejí brzo i později, přestože jsou označovány jako pozdní jarní) a dalších časnějších druhů jako heřmánkovitých, brukvovitých. Při časnějším setí je obvykle předpoklad lepších vláhových podmínek, rovnoměrnějšího vzcházení a zakořenění porostu, vzcházení plevelů a snadnějšího načasování přesečení, přemulčování či chemické aplikace. Naopak při pozdějším setí lze opakovanou kultivací např. silně omezit oves hluchý, dále se uvádí hlavně u ekologických zemědělců i pcháč, případně pýr. U jetelovin, které vyžadují kvůli mělkému setí vlhký povrch půdy, bývá však obvyklé mnohem výhodnější časné setí s využitím zimní vláhy pro rovnoměrné vzcházení porostu. Případné mrazíky obvykle snášejí lépe, než setí za sucha, kdy hůře vzcházejí a přizpůsobivější plevele je pak spíše přerůstají. 
Zakládání porostu
Regulace plevelů v zakládaných porostech jetelovin, případně jetelotrav. První kritické období pro zaplevelení jetelovin je hlavně po výsevu do zapojení či seče porostu, protože mají pomalejší počáteční růst a zpočátku nízkou konkurenční schopnost oproti agresivnějším plevelům. Proto se víceleté jeteloviny, případně jetelotrávy zakládají často jako podsev do řídce seté a pokud možno dříve sklízené krycí plodiny - oves na zeleno nebo senáž, jarní pšenice, bob, hrách a luskovinoobilní směsky, případně kukuřice. Krycí plodina svým rychlejším růstem a zastíněním chrání podsev jeteloviny a významně brání rozvoji většiny plevelů, neplatí to však dostatečně o nejagresivnějších druzích (oves hluchý, svízel, pcháč, pýr, merlíky, laskavce apod). Na druhé straně konkurence krycí plodiny způsobuje dočasnou až trvalou depresi podsevu (např. za sucha), mohou nastat problémy se sklizní a někde jsou problémy s využitím sklizně z větších ploch. Proto se v současnosti uplatňují 
i čisté výsevy vytrvalých pícnin, častěji vyžadující ošetření herbicidy. Čisté výsevy se kromě jednoletých jetelovin jako vhodnější jeví u vojtěšky a pro pozdější výsevy intenzivnějších odrůd jetele lučního, Do podsevů, spíše však řídce setých luskovin (např. semi-leaf hrachů) než více potlačujících obilnin, lze set víceleté jetele (luční, plazivý, zvrhlý, případně panonský a další víceleté jetele, štírovník růžkatý, čičorku pestrou, méně vzrůstnou přezimující tolici dětelovou apod.). Podsevy nejsou vhodné pro jednoleté jetele nachový, alexandrijský, perský, pískavici řecké seno nebo štírovník jednoletý, zejména pěstované na semeno. Dále se do podsevu krycích plodin nedoporučuje set přerůstající komonice (dvouletou i jednoletou). Více potlačeny bývají, zejména v podsevu do obilnin také vičenec ligrus nebo úročník lékařský, které se lépe vyvíjí s řídce setou luskovinou. Luskovina (hlavně hrách) je jako krycí plodina někdy vhodnější i z hlediska ošetření porostu herbicidy, protože v ní lze ošetřovat graminicidy, a také některými dalšími účinnými látkami, které obilniny poškozují.
V zakládaných porostech jsou při silném výskytu zásadním problémem vytrvalé plevele, především pcháč, škodící hlavně v roce výsevu a pýr, který se nepotlačí sečením a ve víceletých jetelovinách se rozrůstá. Pcháč 
i pýr je třeba omezovat již v předplodinách agrotechnicky či chemicky a využít meziporostního období před plánovaným výsevem jetelovin. Jednoleté plevele lze z větší části eliminovat sečením porostu. V krycích plodinách nazeleno a v čistých výsevech se někdy používá speciální tzv. odplevelovací seče, kterou uspišujeme oproti normálnímu termínu a potlačujeme včas hlavně plevele, které přerůstající jetelovinu, než začne její generativní fáze. Přesečení porostu však často nemá dostatečný účinek, některé plevele významně obrůstají, nehledě na horší ekonomiku a využitelnost zaplevelené biomasy. Proto se v současnosti doporučuje i přemulčování, při kterém zůstává rozmělněný pokos rozprostřený na povrchu. Vícesečná jetelovina při něm obvykle obrůstá dobře, lépe než plevele, porost se vyčistí a odpadá starost se sklízením ještě měně hodnotné biomasy rostlin.
Péče o porost
Agrotechnické zásahy v porostu
Redukce škůdců lze dosáhnout, při jejich určité početnosti (do hodnoty kritického počtu) i bez použití chemických prostředků. Použití chemických přípravků u víceletých pícnin (vojtěška setá a jetel luční) je výrazný zásah do biocenózy a může se udělat více škody na populacích užitečných organizmů než u jednoletých kultur.
Víceleté pícniny na orné půdě jsou rezervoárem řady užitečných druhů, kteří se mohou významně podílet na likvidaci škodlivých druhů. U vojtěšky seté i jetele lučního se hmyzí škůdci sledují pouze u semenných porostů, případně u zakládaných porostů v jarním nebo letním výsevu. Zde je největší nebezpečí od listožravých brouků rodu Sitona, kteří jsou velmi aktivní za teplého a suchého počasí s nejvyšší početností v letním období, kdy se líhne první, početnější generace než je u přezimujících brouků. Je proto vhodné v lokalitách s pravidelným výskytem těchto škůdců provádět výsev v jarním období a včas, aby vzcházející rostliny vojtěšky či jetele lučního mohly odrůst a rychle překonaly svoji nejcitlivější vývojovou fázi ve vztahu k poškození žírem. Také při výběru krycí plodiny nebudeme používat ty, které jsou atraktivní i pro listopasy (např. bob aj.). Víceleté pícniny, zejména vojtěška, je-li na jednom pozemku i více let se početnost škůdců v jednotlivých letech zvyšuje. Z významných savých škůdců jsou to klopušky a třásněnky, kteří se v porostech vojtěšky rozmnožují. Proto je vhodné mezi jednotlivými porosty udržovat izolační vzdálenost, která omezí vyšší početnost daného škůdce. 
Jedním z významných agrotechnických zásahů je vláčení po první seči tam, kde jsou problémy s výskytem bejlomorkovitých (plodomorka vojtěšková a bejlomorka vojtěšková). Tím zásahem lze úspěšně snížit počet larválních zámotků a kukel, které jsou ve vrchní vrstvě půdy. Dochází k prosušení půdy a bejlomorky, které mají velký nárok na vlhkost i určitou teplotu, hynou. Hraboš polní je nejvýznamnějším nehmyzím škůdcem ve víceletých pícninách, kde se může nerušeně rozmnožovat a migrovat i do dalších plodin. Proti němu lze uplatňovat některá agrotechnická opatření, např. řádná a kvalitní příprava půdy s vyloučením minimalizace, nenechávat nezorané či neuklizené zbytky organické hmoty apod. Zejména před zimou půjde o důkladné odstranění veškerých posklizňových zbytků tak, aby porost před zimou byl nízce obrostlý a tlumil případný výskyt hrabošů. Lze využívat také soubor opatření podporující predátory hraboše polního. Jedná se především o vysazování hnízdních budek či podložek pro poštolku obecnou či kalouse ušatého a rozmisťování posedů (berliček), které jsou využívána při lovu denními i nočními dravci. 
Z hlediska zaplevelení pícniny může mít určitý význam, jestli měla za předplodinu ozim nebo jařinu, ale spíše, jak byla uplatňována regulace plevelů u předplodiny a ještě významněji v celém osevním postupu. Dobré střídání plodin může omezovat jednostranně se přemnožující druhy, provázející např. opakované pěstování obilnin, víceletá pícnina by měla zase omezit při správném obhospodařování jednoleté plevele. Naopak mohou se v ní uplatnit některé vytrvalé plevele a plevele odolávající sečení, např. pýr, heřmánkovité, šťovíky, pampeliška a další druhy. Do určité míry lze omezit zaplevelení volbou pěstitelských postupů, zejména zpracování půdy a vhodného způsobu zakládání porostu. Přímá chemická regulace růstu u pícnin pro krmné využití zatím není příliš rozšířena. U regulace dozrávání semenných porostů jetelovin se zatím používají přípravky k desikaci čili ukončení vegetace. V současné době se však zejména při větším rozsahu pěstování jetelovin na semeno znovu doporučuje místo desikace přirozené dozrávání semen při dvoufázové sklizni. Jde o a technologii dosoušení semen na pokosu a jejich následný výmlat mlátičkou se sběracím ustrojím, které je třeba k ní speciálně pořídit. Dvoufázová sklizeň je při správném načasování respektujícím biologii dozrávání semen a počasí z řady hledisek vhodnější (úspora za desikanty, pícní využití bez omezení, lepší výnosy a hodnota osiva, lepší obrůstání porostu), zejména ve vztahu k velmi nepříznivým ekotoxikologickým vlastnostem dostupných desikantů typu diquatu nebo glufosinate-amonium.
Odrůda, osivo, sadba
Volba vhodné odrůdy, odpovídající Seznamu doporučených odrůd a tzv. Evropskému katalogu odrůd - Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin, je zejména předpokladem jisté rezistence či tolerance významných chorob, na kterou se odrůdy šlechtí a následně i lepší konkurence plevelům a dalším škodlivým organizmům v daných podmínkách. Kvalita certifikovaného osiva, bez nežádoucích příměsí, např. u jetelovin kontrolovaných plevelů jako šťovíků, silenkovitých nebo kokotice je jedním ze základních předpokladů kvalitního pícního prostu, s minimem plevelů, u jetelovin pak zejm. pokud se s ním počítá i na semeno. Moření u jetelovin se provádí zatím omezeně, je efektivní např. insekticidní moření proti listopasům u vojtěšky, kteří ji za určitých podmínek dovedou v počátečních fázích růstu silně poškodit.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Hnojení a vápnění
Další oblasti vhodné pěstitelské technologie, odpovídající odrůdové agrotechnice, uveřejňované udržovateli odrůd a celý systém péče o půdu, jako půdní rozbory a úprava půdních vlastností, hnojení, vápnění, významné hlavně pro vojtěšku se uplatňuje spíše k předplodinám. U jetelovin je pro dobrý vývoj důležité půdu vyhnojit zejména P, případně K a Mg. Tato opatření posilují porost pro pro přirozenou a snadnější regulaci plevelů, chorob i škůdců. Dusík kromě menší startovací dávky si dovedou opatřit ze vzduchu symbiotickou fixací hlízkovými bakteriemi a nahromadit jej i pro následnou plodinu.
Ochrana a podpora užitečných organismů
Při pěstování semenných porostů vojtěšky seté a jetele lučního se doporučuje pro podporu užitečného hmyzu, zejména opylovačů provádět následující opatření. 
U vojtěšky seté, která se pěstuje na semeno z druhé seče, se doporučuje ponechání živných a hnízdních pásů. Jedná se o kvetoucí vojtěšku z první seče, která poskytuje celé řadě predátorů i parazitoidů obživu. Je také významná pro postupné rozmnožování nejefektivnějšího opylovače vojtěšky - šedosrstku tolicovou. 
U jetele lučního, který se také pěstuje na semeno z druhé seče, ponecháme pásy z první seče. Tyto pásy při zakvétání jsou přednostně napadány nosatčíky rodu Apion, velká část populace se zde vyklade a po odkvětu pás i s larvami vyvíjejícími se v hlávkách jetele, zlikvidujeme. Tento pás také slouží pro obživu řadě predátorů a parazitoidů, a také pro potravu opylujícího hmyzu, zejména čmelákům. 
6. Regulace plevelů
Společenstva plevelů
Plevele v zakládaných porostech
Jarní výsevy: oves hluchý, merlíky, svízel přítula, opletka obecná, heřmánkovité, rdesno blešník, rdesno ptačí, brukvovité plevele - penízek, kokoška, hořčice polní, ředkev ohnice a výdrol řepky, mák vlčí, hluchavky, ptačinec žabinec, violky, rozrazily, zemědým, mléče ze semene, u pozdějších výsevů laskavce, lebedy, ježatka kuří noha a další.
Pozdní jarní a letní výsevy: merlíky, laskavce, lebedy, rdesna, ježatka kuří noha a druhy ozimého a efemerního charakteru - výdrol řepky a obilnin, svízel, heřmánkovité, mák vlčí, při přemnožení i chundelka metlice, hluchavky, ptačinec žabinec, violka, rozrazily, kokoška, penízek, locika kompasová, zemědým a další.
Vytrvalé plevele: škodí celoročně, především pcháč a pýr, případně svlačec, šťovík tupolistý a kadeřavý, mléč rolní, pelyněk a další.
Plevele v užitkových letech
Pýr plazivý, heřmánkovité plevele, pampeliška, šťovík tupolistý a kadeřavý, kokoška, jitrocele, ptačinec žabinec, turanka kanadská, locika kompasová, hluchavka objímavá, violky, rozrazily, bodlák, lopuch, hlavně v prvním užitkovém roce svízel přítula, pcháč oset, merlíky a další. 
Obtížné plevele v porostech na semeno
Rostliny jiných druhů jetelovin, knotovky a silenky, šťovíky kadeřavý a hlavně tupolistý. Rod kokotice (Cuscuta ssp.), především druhy kokotice jetelová, kokotice povázka a teplomilnější kokotice ladní - kokotice se vyskytují ve vojtěšce i jeteli lučním, jsou nebezpečnými parazitickými rostlinami. 
Rozhodování o provedení ošetření
Prvním předpokladem je určitá znalost pozemku z hlediska výskytu plevelů a posouzení jeho aktuálního stavu před setím. Hlavní otázkou strategie regulace plevelů před zakládání porostu je posouzení výskytu a intenzity aktuálního zaplevelení vytrvalými plevely, nejčastěji pýrem plazivým a pcháčem rolním a dále je třeba předběžně v rámci předplodin vyhledat z evidence zaplevelení hlavně výskyt plevelných druhů, které mají velmi vysokou konkurenční schopnost (na jaře oves hluchý, merlíky, rdesna, svízel, heřmánkovité) později i ježatka, laskavce, při letním zakládání např. výdrol řepky a obilnin apod.
V užitkových letech se víceleté porosty jetelovin zaplevelují výše uvedenými specifickými plevely, přezimujícími a odolávajícími sečení. Toto zaplevelení začíná od podzimu v roce výsevu a bývá problematické hlavně v pozdějších užitkových letech a u porostů na semeno s delší dobou vývoje bez sečení, u kterých jsou i vyšší nároky na omezení zaplevelení. 
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Primární pěstitelská opatření k zakládání a udržování pícních porostů pomocí kultivace půdy, zakládání podsevem do krycí plodiny, sečení apod.
Víceletá pícnina by měla omezit při správném obhospodařování jednoleté plevele. Naopak mohou se v ní uplatnit některé vytrvalé plevele a plevele odolávající sečení, např. pýr, heřmánkovité, šťovíky, pampeliška a další druhy. Do určité míry lze omezit zaplevelení volbou pěstitelských postupů, zejména zpracování půdy a vhodného způsobu zakládání porostu.
Chemická regulace plevelů
Pícninářské porosty víceletých pícnin (hlavně u jetele lučního a jetelotrav, ale i vojtěšky, případně vičence, štírovníku) se při dobrém založení mohou obejít bez používání herbicidů nebo s ošetřením jen u zakládaných porostů. Obtížnější je regulace plevelů u porostů na semeno a u jednoletých jetelovin, kde se seče méně nebo u některých jednoletých vůbec a jsou zde speciální nároky na porost a čistotu osiva.
Při použití herbicidů v jetelovinách i netradičních pícninách často dochází ke vzniku zřetelné fytotoxicity, kterou agronom bez srovnání s neošetřenou kontrolou (nejlépe bez významnějšího vlivu plevelů - v pokusech např. pletou) nemusí postřehnout a nemůže ji posoudit.
Monitoring plevelů
Zaplevelení je třeba sledovat systematicky a zaznamenat si je, už u předplodin a v meziporostním období na podzim a na jaře, hlavně co se týče silnějšího výskytu vytrvalých a významných jednoletých plevelných druhů. Na základě předběžného sledování se rozhoduje o strategii regulace plevelů před vlastním setím a v porostu, např. o zakládání jeteloviny podsevem do krycí plodiny nebo čistým výsevem, o předseťovém či postemergentním ošetření. Je vhodné založit alespoň jednu neošetřenou kontrolu na pozemku, případně u velkých pozemků při nerovnoměrném zaplevelení i na několika místech při okraji nebo i v porostu, o velikosti např. 1–10 m2, kontrolu označit a vynechat nebo zakrýt při aplikaci např. fólií. Neošetřené kontroly následně slouží i pro zhodnocení účinnosti a selektivity zásahu - úspěšnosti aplikace.
7. Další prostředky na OR
Další prostředky na ochranu rostlin
Regulace růstu
Regulátory růstu rostlin jsou užívané pro redukci délky stonků rostlin (prodlužovací růst). Toho je primárně dosahováno nižším prodlužováním buněk, ale také snížením míry dělení buněk. V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.
Regulace dozrávání, desikace
V zemědělské výrobě znamená desikace chemické ošetření porostu přípravkem k tomu určeným, který vyvolává stav suchosti. Obecně způsobuje předčasné usychání nadzemních částí rostlin. Všeobecně se desikace tedy užívá k urychlení dozrávání, sladění zralosti celého porostu plodiny, ke zvýšení obsahu sušiny nebo k zabránění šíření infekčních chorob.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu