Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - kmín kořenný

1. Seznam plodin
2. Pěstební opatření
Osevní postupy
Kmín v osevním postupu se doporučuje zařazovat po 6 letech, omezí se tak přenos některých chorob. Pro omezení výskytu bílé hniloby kmínu (Sclerotinia sclerotinorum) je vhodné z osevního postupu před pěstováním kmínu vynechat pěstování řepky, slunečnice, kukuřice, zeleniny, aj., na kterých se hniloba vyskytuje.
Vliv předplodiny
Nevhodné předplodiny jsou jeteloviny, rozorané louky a olejniny.
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Pro pěstování kmínu jsou vhodné zejména semiaridní oblasti.
Poloha pozemku
Z pěstování vylučujeme pozemky zamokřené, těžké, velmi mělké, písčité vysychavé a silně zaplevelené. Kmín je plodinou velmi náročnou na světlo. U dvouleté formy světlo podmiňuje v prvním roce tvorbu vegetativních orgánů a vytvoření základů generativních orgánů. Kmín je dlouhodenní rostlina. Nízká úroveň světla zpožďuje vývoj a snižuje výnos nažek.
Půdní vlastnosti
Pro pěstování kmínu jsou vhodné půdy střední a lehčí s dostatečným množstvím humusu a vápna. Nejvhodnější jsou pozemky v dobré půdní síle, chráněné před větrem s půdní reakcí pH 6–7,5.
Zakládání porostu
Kmín je možné set také v podsevu řídce seté obilniny (pšenice jarní, ječmen jarní, tritikale), máku nebo hrachu, bobu sklizeného v zelené zralosti. Kmín sejeme do hloubky 15–20 mm v dávce 8–12 kg/ha (2,25–3,3 MKS/ha) v závislosti na biologických hodnotách certifikovaného osiva a HTS do řádků s rozpětím 12,5 cm.
Výsev
Výsev čisté kultury musí být ukončen v bramborářské výrobní oblasti do 15. června, v řepařské výrobní oblasti do 20. června. Při pěstování kmínu kořenného v krycí plodině se provádí výsev ihned po zasetí do krycí plodiny, popř. současně, dovoluje-li nám to secí zařízení. U krycích plodin, které budou na pozemku déle než do 20. července, je nutné snížit jejich výsevní množství.
Péče o porost
Preventivní ochrana proti vlnovníkovi kmínovému spočívá zejména v nepoužívání osiva z napadených porostů. Nové porosty zakládat co nejdále od lokalit, kde došlo k opakovanému napadení porostů, a co nejdále od porostů, které se v daném roce budou sklízet. Nové porosty kmínu nezakládat po převládajícím směru větru od stávajících napadených pozemků s kmínem. Udržovat okolí pozemků bez výskytu divoce rostoucího kmínu a dalších miříkovitých rostlin.
Pro úspěšné udržení porostu v bezplevelném stavu platí základní pravidla, kmín by neměl přijít na pozemky, které jsou zapleveleny obtížně hubitelnými plevely (pcháč oset, šťovíky aj.). Po zasetí by mělo následovat preemergentní ošetření, s případnou kombinací následného časně postemergentního nebo časně jarního ošetření proti dvouděložným plevelům. Neméně důležitou operací ve vztahu k výši výnosů a kvalitě sklizené produkce je regulace jednoděložných plevelů. Postermergentní zásahy se řídí především aktuálním výskytem plevelů na stanovišti. Pýr je vhodnější tlumit už v předplodině, např. v obilninách, předsklizňovou aplikací glyfosátu. Jinak je třeba počítat po zasetí kmínu s pomalejším vývojem pýru plazivého, v porovnání s jednoletými trávami. Pokud je vývoj jednoletých trav rychlý a dochází jen k pozvolnému obrůstání oddenků pýru, je vhodnější aplikovat nižší dávku cíleně na tyto trávy a likvidaci pýru ponechat na pozdější dobu. Jako mechanický způsob omezování plevelů lze použít jarní vláčení porostu plecími branami v případě, že je porost kmínu dostatečně hustý a nehrozí nežádoucí proředění. Po jarním vláčení je použití herbicidů možné s odstupem alespoň 7–10 dní. Aplikace herbicidu na jaře užitkového roku kmínu proti dvouděložným plevelům může vyvolat málo výraznou fytotoxicitu, k plnému odeznění dochází v průběhu 5–8 dnů v závislosti na zvoleném herbicidu, dávce a povětrnostních podmínkách. Dokáže však zbrzdit intenzivně rostoucí a vyvíjející se rostliny kmínu, a tím negativně ovlivnit výnos. Přípravek Atonik urychluje odeznění fytotoxicity herbicidů. Odeznívání fytotoxických projevů bylo u přípravků použitých v tank-mixu s Atonikem rychlejší o 2–4 dny ve srovnání se standardní technologií, s přihlédnutím k druhu a dávce použitého přípravku a průběhu počasí po aplikaci.
Odrůda, osivo, sadba
Volba odrůdy
Odrůdy vybíráme podle Seznamu doporučených odrůd a tzv. Evropského katalogu odrůd - Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin. 
V České republice jsou registrovány odrůdy Prochan a Rekord. Certifikované osivo zajišťuje vysokou čistotu, klíčivost a zdravotní stav. Pro pěstování kmínu se doporučuje použít osivo vyšší množitelské kategorie. Moření se neprovádí, protože na trhu chybí mořidlo do kmínu. Doporučuje se použít pomocné biologické přípravky na ochranu rostlin, které vykazují fungicidní účinky.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Hnojení a vápnění
Celkové doporučené dávky hnojiv jsou 120–180 kg/ha N, 140 kg/ha P2O5 (62 kg/ha P) a 120 kg/ha K2O (100 kg/ha K). Hnojení provádíme před setím, část fosforu můžeme dodat v množství 40–50 kg/ha P2O5 (17,6 až 22,0 kg/ha P) na hektar ve formě superfosfátu před koncem vegetace na podzim. Dusík se hnojí dělenými dávkami. První 2/3 plánované dávky dusíku dodáme kmínu v roce výsevu. Dusík se aplikuje při výsevu v čisté kultuře před setím v ledkové formě nebo ve formě síranu amonného. Při setí kmínu do podsevů se přihnojení dusíkem provede po sklizni krycí plodiny. Ve druhém vegetačním roce dusíkem přihnojíme pouze porosty velmi řídké, kde je méně než 100 rostlin na 1 m² nebo kde převládají rostliny nedostatečně vyvinuté. Hnojíme ledkovou formou a dávkami odpovídajícími skutečné potřebě. Při pěstování kmínu v krycí plodině se dávky hnojiv zvyšují o potřebu krycí plodiny.
Vodní režim
Z pěstování vylučujeme pozemky zamokřené, těžké, velmi mělké, písčité vysychavé. Kmín je velmi náročný na vodu, a to v obou letech vegetace. V prvním roce potřebuje vodu nejvíce v srpnu, kdy se vytváří kořenová soustava a listová růžice. Ve druhém roce má kmín největší požadavky na vláhu v období intenzivního růstu, od konce dubna do konce května. Pozdější srážky nevyrovnají škodlivé působení nedostatečné zimní vláhy.
3. Abiotické faktory
6. Regulace plevelů
Společenstva plevelů
​Jednoděložné: Ježatka kuří noha, oves hluchý, lipnice roční.
Dvouděložné: Heřmánek pravý, heřmánkovec nevonný, penízek rolní, opletka obecná, svízel přítula, zemědým lékařský.
Vytrvalé: Pcháč oset, pýr plazivý.
Provádění ochranných opatření
Chemická regulace plevelů
Po zasetí je nutné zajistit správně volenou a načasovanou aplikaci herbicidů. Základem je preemergentní ošetření proti plevelům vzcházejícím ze semene. Následující zásahy proti dvouděložným plevelům po vzejití kmínu jsou již komplikovanější a je nutné pozorně respektovat všechny aplikační podmínky. K regulaci výskytu jednoděložných plevelů je vypracován systém aplikace graminicidů.
Monitoring plevelů
Kmín má malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů. Je však citlivý na nedostatek světla a to zejména ve 2. roce vegetace. Při jeho nedostatku nemusí dojít k tvorbě generativních orgánů. Z hlediska pěstitelské praxe je rozhodující preventivní opatření, tj. zvolit pro zasetí kmínu takový pozemek, který není zaplevelen vytrvalými plevely.
7. Další prostředky na OR
Další prostředky na ochranu rostlin
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu