Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - řepka olejná (ozimá)

1. Seznam plodin
2. Pěstební opatření
Osevní postupy
Střídání plodin
Doporučuje se při pěstování řepky a dalších brukvovitých plodin minimální časový odstup 4 roky. Při kratším odstupu dochází ke zvýšenému výskytu a škodlivosti škodlivých organizmů, které lze obtížně regulovat i přes zvýšené nároky na chemickou ochranu. Negativní vliv na zvýšený výskyt škůdců a chorob má i pěstování brukvovitých plodin v následujících letech na sousedních pozemcích. Vzhledem ke struktuře pěstovaných plodin a k možnostem odbytu vypěstovaných produktů jsou zásady tvorby osevních postupů v našich podmínkách významně porušovány. Zlepšením struktury osevních postupů lze u řepky dosáhnout výborné výsledky v ochraně proti škodlivým organizmům. Přesto však je možné s dobrými výsledky pěstovat i řepku po řepce, jestliže nebylo v prvním roce zjištěno nadprůměrné poškození chorobami nebo škůdci.
Vliv předplodiny
V současné době se 85–90 % ploch řepky ozimé pěstuje po obilninách. Nejčastější předplodinou pro řepku je vzhledem k rozsahu pěstování ozimá pšenice. Z ostatních obilnin se doporučuje přednostně používat ozimý ječmen, hlavně vzhledem k jeho dřívější sklizni. Méně vhodný je jarní ječmen, který má navíc agresivnější výdrol, více utlačuje řepku a v posledních letech většinou ani přes zimu nevymrzá. Množství posklizňových zbytků je přímo úměrné výnosu zrna obilnin.
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Výběr stanoviště, které umožňuje rychlý vývoj rostlin a snižuje nebezpečí výskytu škodlivých organizmů, je základním pěstitelským opatřením. Vhodným výběrem stanoviště i v rámci mikroregionu je možno předcházet různým fyziologickým poškozením, např. mrazem nebo suchem, a tím významně omezit poškození rostlin. Rovněž je možno vyhnout se u náchylných plodin nebo odrůd pěstování v místech příznivých pro rozvoj hlavních chorob nebo škůdců. Vzhledem k rozsahu pěstování řepky v ČR a nutnosti jejího zařazení do osevního postupu je volba pozemku využitím rozdílných vlastností odrůd značně omezena.
Poloha pozemku
Pro pěstování řepky jsou nejvhodnější chladnější a vlhčí polohy. V teplých polohách jsou příznivější podmínky pro rozvoj chorob a škůdců, zejména pro jejich kalamitní rozšíření.
Zakládání porostu
Prvním důležitým prvkem v systému založení porostu je rozhodnutí pro zpracování půdy a zapravení posklizňových zbytků a zajištění jejich dokonalého rozmístění v půdě z vertikálního (v profilu) i horizontálního (povrchového) pohledu. Doporučuje se co nejmenší výška strniště, protože bývá po sklizni jedinou frakcí rostliny, která je mechanicky neporušená a má často větší délku, než rozřezaná sláma. Posklizňové zbytky nesmějí být v půdě nahromaděny a tvořit izolační vrstvu a musejí být promíseny s půdou a zapracovány do půdního profilu. Sláma ponechaná napovrch půdy jako mulč brání sice neproduktivnímu výparu, ale představuje velké riziko „vytahování“ kořenových krčků rostlin, následně zvýšené riziko poléhání a napadení chorobami.
Péče o porost
Agrotechnické zásahy v porostu
Doporučuje se podmítka a následná hluboká orba, která omezuje výskyt škůdců a chorob. Pro zapravení slámy je vhodná středně hluboká orba (18–22 cm) nebo předseťová podmítka s prohlubováním (12–15/20 cm) s dávkou 0,7–1,0 kg dusíkatého hnojiva na 100 kg slámy. Vhodná je i dávka kejdy, která urychlý mineralizaci slámy a organických zbytků. Zaklopením posklizňových zbytků do větší hloubky dochází působením půdních mikroorganizmů k redukci zdrojů infekce houbových patogenů. Vývojová stadia živočišných škůdců jsou buď hubena přímo pohybem půdy při orbě, nebo zaklopením do větší hloubky, protože se přezimující stadia nedokáží z větší hloubky dostat na povrch a hynou. Nedoporučuje se opakované používání bezoorebných technologií, které vede k výraznému zvýšení škodlivosti škodlivých organizmů, téměř u všech klíčových chorob a škůdců, a tím i ke zvýšení nákladů na chemické metody ochrany. Zpracování půdy talířovými podmítači nebo radličkami, při kterém se nepřevrací půda, umožňuje rozvoj mnoha škodlivých druhů - původců chorob kořenů, slimáků, hmyzu, hrabošů apod. Za sucha je účelné uválení povrchu zasetého pozemku cambridge válci pro dosažení vyrovnaného vzcházení, zlepšení účinku půdních herbicidů, případně i k odstranění hrudek jako úkrytu pro slimáčky. Pokud je válen příliš hrudovitý pozemek, dosáhne se často opačného účinku, neboť semena řepky jsou zatlačena do hlubších vrstev, dojde k utužení půdy a rostliny nejsou schopny vzcházet. Příliš utužený povrch pozemku a nadměrně jemná struktura půdy na povrchu rovněž zapříčiňuje tvorbu půdního škraloupu, zvýšené vzcházení drobnosemenných plevelů s krátkým životním cyklem a zhoršuje aerační podmínky v půdě. Válení by nemělo být v běžných půdních podmínkách pravidlem.
Odrůda, osivo, sadba
Výběr osiva a sadby
Základním předpokladem zdravého porostu je certifikované osivo. Dodržením doporučeného výsevku se předchází škodám způsobených zejména chorobami, které v přehoustlých porostech mají optimální podmínky pro rozvoj. Změna technologie a snížení výsevku však zvyšuje nároky na ochranu vzcházejících rostlin hlavně proti škůdcům. Poškození porostů způsobená porušením uvedených zásad při zakládání porostu obvykle nelze již během vegetace ekonomicky přijatelným způsobem napravit. Vhodný termín založení porostu je důležitý pro dosažení požadované růstové fáze na podzim vytvoření 6–8 listů a tloušťka kořenového krčku 8–12 mm. Pro tento optimální stav je zapotřebí cca 80 dní s teplotami nad 5 °C. Sladění termínu výsevu a výše výsevku musí zajistit dostatečně dlouhou dobu pro diferenciaci vzrostného vrcholu a tvorbu kořenové hmoty, ale zároveň nesmí dojít k přílišnému prodlužování osní části. K tomu dochází po vzejití po dosažení teplotní sumy t >= 5 °C nad 500. Přerůstání je však možné ovlivnit regulátory růstu. Zohlednit se musí ranost odrůdy a deklarovaná rychlost podzimního vývoje (odrůdy s pomalým podzimním růstem se sejí jako první). Doporučené termíny setí v ČR jsou ve vyšších - chladnějších polohách do 15. srpna, ve středních - teplejších polohách do 20. – 25. srpna, v humidních, nížinných polohách do 25.–30. srpna, kde jsou nejlepší porosty zaseté od 5. 8. do 10. 8. Optimální agrotechnická lhůta pro výsev řepky ozimé se proto pohybuje v rozmezí druhé dekády srpna (pícninářská a bramborářská ZVO) a třetí dekády srpna (obilnářská a řepařská ZVO).  

Doporučený výsevek a termíny:
ParametrLiniové odrůdyHybridní odrůdy
Počet výsevných semen55–70 ks/m240–50 ks/m2
Termín výsevu: vyšší polohy - chladnější oblastiod 5. 8. – 15. 8.od 5. 8. – 20. 8.
Termín výsevu: nižší polohy - teplejší oblasti15. 8. – 25. 8.od 15. 8. – 30. 8.
Toto obecné doporučení je třeba vždy konfrontovat s odrůdovou agrotechnikou jednotlivé odrůdy. Řada nových hybridů má zcela specifické požadavky na organizaci porostu tím i na výši výsevku. Drtivá většina odrůd patří mezi dvounulové liniové či hybridní odrůdy. Pro výběr vhodných odrůd je třeba využívat informací uvedených v „Seznamu doporučených odrůd“ nebo v „Evropském registru odrůd“.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Rozbory a úprava půdních vlastností před založením porostu
Řepka na kyselé půdy reaguje poklesem výnosu, proto je třeba již v předstihu, nejlépe k předplodině vápnit a dosáhnout rovnoměrného zapravení vápenatých hmot do celého orničního profilu. Při stanovení dávky vápenatého hnojiva vycházíme z hodnoty pH/KCl nebo pH/CaCl2 a zohledňujeme půdní druh a orientujeme se i podle obsahu přístupného Ca v půdě.
Hnojení a vápnění
Dostatečné a vyvážené hnojení všemi základními živinami a mikroprvky je předpokladem úspěšného rozvoje rostlin. Zvláště vysoké dávky dusíku zvyšují nebezpečí napadení houbovými chorobami nebo savými škůdci. Zejména vápnění půdy snižuje výskyt některých chorob a škůdců. U řepky lze využít zejména u krytonosců a houbových chorob. Při hnojení řepky preferujeme dodání hlavních živin již v základním hnojení. Pozdější korekce listovou výživou nám dodají jen malá množství živin. Jak je již výše uvedeno, při volbě dávky hnojiva je třeba vycházet z předpokládaného výnosu a upravujeme ji dle předplodiny (pro N) a půdních podmínek (P, K, Mg, nově i Svod). Vypočítanou dávku hnojiv si můžeme dovolit krátit tam, kde je zásoba živin v půdě dobrá až velmi vysoká a to cca o 25–100 %. Pokud je obsah živin pouze na hranici vyhovující a nízké zásoby je nutné naopak vypočítanou dávku zvyšovat o cca 25–50 %. Účelem je vytvořit tak předpoklady pro zajištění optimální koncentrace P, K, Mg a S v rostlinách, při odpovídající produkci sušiny. Úprava normativů pro hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem na základě zhodnoceného obsahu přístupných živin podle Mehlicha III. 

ŽivinaZásoba živin v půdě
nízká (N)vyhovující (VH)dobrá (D)vysoká (V+VV)
Fosfor
Draslík
Hořčík
výrazné dosycení 
normativ + 50 %
mírné dosycení 
normativ + 25 %
normativnehnojit
Hygienická opatření
Nakládání s posklizňovými zbytky rostlin
U řepky je účelné počkat s podmítkou cca tři týdny po sklizni. Určité množství semen během této doby na povrchu půdy vyklíčí, další jsou narušena působením biotických a abiotických faktorů. Následně se pozemek podmítne, čímž je další část životaschopných semen podnícena ke klíčení. Tato opatření však nelze praktikovat v případě sucha, kdy je naopak výhodnější provést mělkou podmítku ihned, aby se semena dostala do podmínek s větším množstvím vláhy a tedy příznivějších pro klíčení a vzcházení. Při zakládání porostu následné plodiny se v případech kde je to možné, doporučuje vynechat orbu a zpracování půdy omezit na mělké kypření. Určitý stupeň zaplevelení řepkou je možný i v systému bez zpracování půdy, což dokládá, že menší část semen řepky může vstoupit do sekundární dormance i na povrchu pozemku, bez zapravení do půdy. Strniště, posklizňové zbytky a vzcházející výdrol řepky jsou zdrojem infekce patogenů (především fómová hniloba a podzimní škůdci), které se mohou šířit vzduchem na nově založené porosty řepky. Doporučuje se, pokud je to technicky možné, ukončit včas posklizňové období a zaklopit strniště a vzcházející výdrol do půdy ještě před vzejitím nových porostů na sousedních pozemcích.
6. Regulace plevelů
Společenstva plevelů
Jednoděložné: Výdrol obilnin, chundelka metlice, pýr plazivý.
Dvouděložné: Svízel přítula, heřmánkovité plevele, rozrazil perský, violka rolní, zemědým lékařský, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, mák vlčí, úhorník mnohodílný, ptačinec žabinec, chrpa modrá, lokálně na podzim laskavec ohnutý a merlíky.
Vytrvalé: Pýr plazivý, pcháč oset.
Rozhodování o provedení ošetření
Ozimá řepka má velmi silnou konkurenční schopnost vůči plevelům, přesto se bez použití herbicidů neobejde, a to hlavně na počátku vegetace. Většina herbicidních aplikací se provádí preemergentně po zasetí řepky. Hlavním důvodem je to, že většina v řepce herbicidně účinných látek působí přes půdu. Používají se kombinace účinných látek, a to formou TM nebo směsných hotových přípravků.
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
K základním metodám patří podmítka strniště po sklizni předplodiny. To je zvláště důležité u obilnin a hlavně u ječmene. Podmítkou je možné zničit velkou část výdrolu vzešlého po předplodině. Orba před setím řepky opět omezí vzcházení výdrolu, a také dalších plevelů vysemeněných v předplodině. Pokud se orba nedělá, je vhodné provést alespoň hlubší kypření. Aby se v půdní zásobě nezvyšovalo množství řepkových semen, je nutné po sklizni řepky v co největší míře nechat sklizňové ztráty vzejít a nezapravit je hluboku do půdy. 
Chemická regulace plevelů
Preemergentní nebo časně postemergentní aplikace herbicidů na podzim jsou nejpoužívanější. Možnosti jarního ošetření ozimé řepky proti dvouděložným plevelům jsou velmi omezené. Jsou zde k dispozici pouze několik účinných látek, a proto je potřeba brát jarní ošetření proti plevelům spíše jako doplňkové. K ošetření ozimé řepky proti trávovitým plevelům a pýru je k dispozici řada přípravků. Ošetření je nutné udělat hlavně na podzim, a to se týká nejen trávovitých plevelů, ale také výdrolu obilnin včetně výdrolu jarního ječmene. Jarní aplikace jsou bez problémů možné, ale z pohledu vyřazení konkurence plevelů vůči řepce již příliš opožděné. Herbicidy v ozimé řepce je možné použít také proti přerostlým plevelům a k usnadnění sklizně. Jde o přípravky na bázi účinné látky glyphosate, glufosinate-NH4 a diquatu. Důležité je zvolit správný termín aplikace, protože semena řepky dozrávají postupně podle stáří vytvořených šešulí. Hrozí proto nebezpečí předčasné nebo naopak již pozdní aplikace.
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
Při správném výběru herbicidu, správném načasování aplikace a příznivých vláhových podmínek na podzim lze dosahovat účinnosti blížící se 100 %.
Monitoring plevelů
Je potřeba vědět, jaké plevele se vyskytují na pozemcích podniku a podle toho volit termín a způsob jejich likvidace.
7. Další prostředky na OR
Další prostředky na ochranu rostlin
Regulace růstu
Regulátory růstu rostlin jsou užívané pro redukci délky stonků rostlin (prodlužovací růst). Toho je primárně dosahováno nižším prodlužováním buněk, ale také snížením míry dělení buněk. V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.
Regulace dozrávání, desikace
V zemědělské výrobě znamená desikace chemické ošetření porostu přípravkem k tomu určeným, který vyvolává stav suchosti. Obecně způsobuje předčasné usychání nadzemních částí rostlin. Všeobecně se desikace tedy užívá k urychlení dozrávání, sladění zralosti celého porostu plodiny, ke zvýšení obsahu sušiny nebo k zabránění šíření infekčních chorob.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu