Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - cukrovka a krmná řepa

2. Pěstební opatření
Osevní postupy
Střídání plodin
Doporučuje se čtyřletý odstup mezi řepami na poli. Tří letý odstup mezi řepami je únosným kompromisem mezi využitím nejlepších polí a fytosanitárními riziky. Při tomto odstupu je nezbytná kontrola zamoření půdy háďátkem řepným před každým návratem cukrové řepy na pozemek. Správné začlenění cukrové řepy do osevního postupu či osevního sledu je pro integrovanou ochranu základním opatřením. Příliš časté pěstování cukrovky na pozemku vede k nahromadění fytopatologických problémů - zamoření háďátkem řepným, k nárůstu infekčního tlaku cerkosporiózy, k vyselektování některých obtížně hubitelných plevelů, k nárůstu zaplevelení plevelnou řepou. Extrémní případem, který se nedoporučuje, je pěstování řepy po řepě. Jedná se o nouzové řešení, ke kterému je někdy pěstitel donucen a v takovém případě si musí být vědom výrazně zvýšených nároků na ochranu a vysokého rizika nízkého výnosu a eskalace výše zmíněných škodlivých faktorů.
Vliv předplodiny
V osevním sledu cukrovou řepu zpravidla předchází ozimá obilnina, stále častěji se ozimá pšenice zařazuje i po včas sklizené řepě, po později sklízené řepě je velmi vhodné a osvědčené zařazení jarního ječmene. Problémy vznikají, pokud je v osevním sledu cukrová řepa a řepka. Řepka je vhodnou hostitelskou rostlinou pro háďátko řepné a její výdrol je v současnosti významným plevelem v řepě. V porostu řepky také nepozorovaně přežívají a dozrávají plevelné řepy a zvyšuje se zamoření půdy jejich semeny.
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
O pěstitelském areálu cukrové řepy rozhoduje konkurenceschopná výnosová úroveň a existence zpracovatele - cukrovaru nebo dnes také lihovaru v ekonomicky únosné vzdálenosti. Pro pěstování na cukr je ještě nezbytný formální předpoklad - produkční kvóta. Ekologicky lze tento areál v Česku vymezit jako oblasti s průměrnou roční teplotou 8–9,5 °C, s ročními srážkami 450–700 mm, s hlubokými, středně těžkými a těžšími půdami. Při volbě pozemků pro cukrovou řepu je nutno respektovat požadavky GAEC na ochranu proti erozi a na erozně ohrožených pozemcích zařadit do pěstební technologie protierozní opatření. S poklesem ploch v Česku v posledních 15 letech se cukrovka přirozeně koncentrovala do oblastí a na půdy, které jsou pro ni opravdu vhodné. Tam, kde zpracovatelé existují, se však ještě cukrová řepa bude stěhovat k nejlepším pěstitelům a do větší blízkosti cukrovarů event. lihovarů, protože bude nadále trvat tlak na minimalizaci transportních nákladů. Bude tedy nadále existovat ekonomický tlak na vysokou koncentraci cukrové řepy na nejlepších polích a tento tlak bude v konfliktu s principy integrované ochrany.
Péče o porost
Agrotechnické zásahy v porostu
Doporučuje se klasické zpracování půdy, které je založeno na orbě. Orba řeší problém posklizňových zbytků, utužení v ornici, mobilizuje živiny v organických vazbách, potlačuje řadu obtížných plevelů. Je však energeticky enormně náročná, poslání plní jen za příznivé půdní vlhkosti, vytváří se pod ní zhutněný horizont. S orbou a zvýšením aerace se zvyšuje mineralizace půdní organické hmoty a snižuje se množství humusu. Tato změna se projevuje výrazně v bilanci skleníkových plynů. 
Bezorebný systém zpracování půdy lze doporučit na těžkých půdách, kde je orba extrémně energeticky náročná a doba pro její provedení za příznivé půdní vlhkosti extrémně krátká. 
Bezorebný systém umožňují výkonné traktory a kypřiče, schopné provést nakypření bez obrácení ornice, levněji a rychleji. V bezorebném systému musí být vyřešeno rovnoměrné zapravení slámy resp. posklizňových zbytků (zpravidla dvojnásobným mělkým kypřením). Orbu je tak možno nahradit hlubokým kypřením (20–30 cm) a na podzim nebo na jaře před setím se doporučuje provést přípravu pro setí kombinátorem. V tomto provedení (hloubka kypření srovnatelná s hloubkou orby) se hospodaření bez orby ve výnosech cukrové řepy zcela vyrovnává klasickému postupu s orbou. Jen mělké kypření místo orby však vede ke snížení výnosů a ke větvení kořenů, přímé setí bez přípravy půdy vede k výraznému poklesu vzcházivosti. 
Bezorebné zpracování půdy přináší výhody ve zvýšení výkonnosti, v produktivitě práce a ve schopnosti zvládnout práce za příznivé vlhkosti půdy. U cukrovky speciálně je přínosem zvýšená likvidace plevelných řep v následující obilnině (semena zůstanou v povrchové vrstvě půdy a ve větší míře vyklíčí) a dobrá únosnost půdy na jaře při přípravě, hnojení a setí. Nese s sebou ovšem i problémy: velké množství slámy v povrchovém horizontu způsobující větvení kořenů, vyšší nebezpečí od slimáčků, drátovců, osenice a myší, nárůst zaplevelení vytrvalými plevely (pcháč, pýr, pelyněk), nárůst zaplevelení (v cukrovce) obtížně hubitelnými jednoletými plevely (heřmánkovec nevonný, svízel přítula, truskavec ptačí, oves hluchý). Uvedené problémy jsou v současnosti řešitelné, pěstitel na ně musí být ovšem připraven, zejména musí počítat se zvýšenými finančními prostředky na jejich řešení. Mnohdy se tak nesplní očekávání výrazných úspor. Přínosy bezorebné technologie jsou však především v produktivitě a v lepší možnosti načasovat pracovní operace do optimálních podmínek. Jarní zpracování půdy navazuje na podzimní zpracování půdy a využívá příznivých účinků mrazu na půdní strukturu. Pro jarní zpracování půdy je důležitý cit a zkušenost při odhadování, kdy a do jaké hloubky už je půda zpracovatelná. Každé prodlení znamená ztrátu vody a zkrácení vegetační doby, každé uspěchání a zpracování ještě příliš vlhké půdy vede k poškození půdní struktury. Ještě před zpracováním půdy se musí rozhodnout, co udělat s plevely. Čerstvě vyklíčené plevele lze zničit mechanicky kompaktorem. Vytrvalé a přezimující plevele (heřmánky, svízel) přípravu přežijí a dosáhnou velikosti, kdy jsou dále běžnými herbicidními zásahy nezničitelné. Takové plevele je nutno ještě před přípravou zničit totálním herbicidem. Postřik glyphosátem patří do standardní bezorební technologie na těžkých půdách, protože tady je velký výskyt přezimujících plevelů zcela běžný.
Odrůda, osivo, sadba
Volba odrůdy
V České republice je v současnosti registrováno velké množství odrůd, v praktickém pěstování je jich však jen cca 30 a ty jsou zahrnuty v „Seznamu doporučených odrůd“, vydávaném každoročně ÚKZÚZ. Doporučuje se z tohoto seznamu využívat odolné odrůdy vůči chorobám a škůdcům, kteří na uvedeném území škodí nebo je vysoké riziko jejich výskytu. Všechny odrůdy z tohoto seznamu jsou dnes odolné vůči rizománii, významná část vykazuje vedle toho toleranci vůči háďátku řepnému a dále jsou zde odrůdy odolné vůči rizoktonióze. V popisu se navíc uvádí citlivost k cerkosporióze. Volba odrůdy na pozemek podle odolnosti či citlivosti k výše zmíněným škodlivým organizmům představuje první krok rozhodování, protože ztráta výnosu při zařazení citlivé odrůdy na zamořený pozemek může dosáhnout desítek procent.
Výběr osiva a sadby
Osivo cukrové řepy se používá výhradně certifikované a dodává se v tzv. výsevních jednotkách - v balení po 100 000 semenech resp. peletách, obalované na kulovitý tvar, kalibrované na průměr 3,50–4,75 mm a mořené fungicidní a insekticidní složkou. Fungicidní moření chrání vzcházející řepy zejména před původci řepné spály. Insekticidní moření má dnes zpravidla fumigující a systémovou složku, takže vytváří chráněnou zónu v půdě kolem osiva a později, po vzejití, chrání malé rostliny před škůdci po dobu několika týdnů. Insekticidní moření velmi snižuje škody působené maločlencem čárkovitým, drátovci, dřepčíky, květilkou řepnou, mšicí broskvoňovou a makovou.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Hnojení a vápnění
Hnojení fosforem, draslíkem a vápnění je součástí dlouhodobé péče o půdní úrodnost. Na řepařských půdách je, vzhledem k náročnosti cukrové řepy, potřeba udržovat dobrou a vyšší zásobu a neutrální až mírně alkalickou půdní reakci. Přímo pro cukrovou řepu je třeba regulovat výživu dusíkem, hořčíkem a bórem. Dusík je důležitý pro rychlý jarní růst, pro tvorbu listové růžice (a s tím pro konkurenceschopnost vůči plevelům), v druhé části vegetace však nadměrná dostupnost dusíku vede ke zhoršení jakosti cukrové řepy a k vyšší náchylnosti ke skládkovým chorobám. Proto se doporučuje využívat pro stanovení dávky dusíku půdní rozbory na zásobu dusíku v předjaří. Dobrá výživa hořčíkem a bórem zlepšuje odolnost cukrové řepy vůči listovým chorobám.
Hygienická opatření
Nakládání s posklizňovými zbytky rostlin
Řepný chrást se dnes při sklizni drtí a zaorává a představuje významný zdroj rostlinných živin pro následující plodinu. Po vysokém hnojení dusíkem však může být chrástu mnoho a nadměrná nabídka dusíku může poškodit jakost následujícího jarního ječmene. Proto se doporučuje pro cukrovou řepu přesné hnojení dusíkem. Řepný chrást poškozený cerkosporiózou je zdrojem infekce touto chorobou v příštích letech. Proto je při malých odstupech mezi řepami v osevním sledu tato choroba výrazně nebezpečnější. Na poli s plevelnými řepami se při sklizni chrástu dostávají do půdy semena plevelných řep. V takovém případě je vhodné mělké zpracování půdy, aby semena na jaře ve větším podílu vyklíčila a rostliny byly zničeny účinnými herbicidy v následující obilnině. 
Při cukrovarnickém zpracování vzniká řada vedlejších výrobků: vyslazené či sušené řepné řízky, cukrovarská šáma, výpalky a hlinité kaly. Z hygienického hlediska je nutno věnovat pozornost hlinitým kalům - zemině po vyprání řepy a usazené v odkalovacích nádržích. Tuto zeminu je potřeba časem vracet na pole, je však třeba ji zkoušet na možné rizikové faktory - na cysty háďátka řepného a na obsah klíčivých semen plevelných řep. K hygienickým opatřením lze přiřadit problematiku skládkových chorob a ochranu ukládek. Cukrovarnické zpracování řepy se dnes zkoncentrovalo do malého počtu velikých cukrovarů. Snaha využít jejich nákladné zařízení vede k prodlužování cukrovarnických kampaní daleko přes 100 dnů, a tak se dnes cukrová řepa zpracovává od poloviny září do poloviny ledna. Velká část řepy se skladuje po ukončení sklizně v polovině listopadu až 60 dnů. Zvláštního významu tedy nabývá skladování pouze zdravé řepy, protože v infikované ukládce se hniloby rychle šíří. Z jihu na sever se Evropou rozšiřují různé hniloby kořenů - rizoktonióza, fuzarióza aj., a tak veliký význam má dnes šlechtění odrůd odolných vůči těmto chorobám. Pokud se na poli hniloby vyskytnou, je potřeba takovou řepu zpracovat přednostně, bez skladování. Dalším příznivým opatřením je pěstování antinematodních meziplodin (některé odrůdy ředkve olejné a hořčice bílé), které nejenže snižují výskyt háďátka, ale doplňují do půdy organickou hmotu.
6. Regulace plevelů
Společenstva plevelů
Jednoděložné: Ježatka kuří noha, béry, oves hluchý, psárka polní, místně béry.  
Dvouděložné: Různé druhy laskavců, nejčastěji laskavec ohnutý, tetlucha kozí pysk, výdrol řepky olejky, různé druhy merlíků, nejčastěji merlík bílý, svízel přítula, heřmánkovec nevonný, vlčí mák, různé druhy rdesen, nejčastěji rdesno svlačcovité a obojživelné, ptačinec žabinec, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, různé druhy rozrazilů a violka rolní, lokálně se vyskytují další druhy, např. mračňák theofrastův, bažanka roční, kakosty, výdrol slunečnice atd. 
Vytrvalé: Pýr plazivý, pcháč oset, místně kostival lékařský a přeslička rolní.
Rozhodování o provedení ošetření
Plevele v cukrovce je nutné ošetřovat v raných fázích růstu obvykle ve fázi děložních listů až základu pravých listů. To je důležité pro to, že dávky účinných látek v přípravcích jsou nastaveny tak, aby co nejméně poškozovaly řepu, ale zároveň byly ještě dost účinné proti plevelům.
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Mechanické metody
Ruční okopávka je již minulostí. Ojediněle se stále ještě používají plečky. Výhodou je úspora chemických přípravků a prokypření půdy, na které reaguje velmi pozitivně. Nevýhodou je nižší hektarový výkon techniky a nižší účinnost na plevele - část plevelů přežije plečkování a prach, který se vytváří, v průběhu plečkování snižuje účinnost herbicidu. Při vlhčím průběhu sezony vzcházejí další vlny plevelů z půdy nakypřené plečkováním a je potřeba počítat s větším počtem zásahů proti plevelům během sezony.
Chemická regulace plevelů
Cukrovka je plodina, která se z pohledu konkurenční schopnosti vůči plevelům jeví jako málo konkurenceschopná. To platí po poměrně dlouhou dobu od zasetí po uzavření řádků (asi 2 měsíce). V této době je nutné ošetřovat cukrovku proti plevelům, což se dnes děje, téměř výhradně s pomocí herbicidů nebo kombinací plečkování a páskových aplikací herbicidů.  
Ochrana cukrovky proti dvouděložným plevelům je dnes založena na sledu aplikací herbicidů v termínech označovaných jako T0 až T4. Ochrana proti trávovitým plevelům je většinou prováděna v jiných termínech než aplikace proti dvouděložným plevelům.
Termín T0 - předseťové aplikace přípravků na bázi účinných látek glyphosate, glyphosate-IPA a glyphosate-potassium. Aplikace se provádí s dostatečným odstupem před setím na vzešlé plevele a výdrol z předplodiny. Preemergentní aplikace herbicidů po zasetí před vzejitím cukrovky - Pro tuto aplikaci je možné použít opět přípravky na bázi účinných látek glyphosate, glyphosate-IPA a glyphosate-potassium, ale je potřeba dobře načasovat aplikaci, aby nebyla zasažena vzcházející cukrovka. Pro tento termín se mohou použít také přípravky selektivní k cukrovce, které mají účinnost přes půdu: například přípravky na bázi metamitronu. Předpokladem pro dobrou účinnost těchto přípravků je dostatek vláhy v půdě. 
Termín T1 - je považován za klíčový termín ošetření cukrovky proti dvouděložným plevelům. Plevele, které klíčí spolu s cukrovkou, mají předpoklad k vytvoření silně konkurenčních rostlin (zvláště merlíky, laskavce, heřmánky, svízel a řada dalších), které mohou v extrémních případech úplně potlačit rostliny cukrovky. V tomto termínu, a také v dalších navazujících se používají nejčastěji herbicidy založené na kombinacích tří základních herbicidně účinných látek: phenmedipham, desmedipham a ethofumesate. Časté jsou kombinace jen dvou účinných látek, které umožňují cílenější aplikaci proti aktuálně se vyskytujícím plevelům. Jde o kombinace ethofumesatu s phenmediphamem a o kombinace desmediphamu s phenmediphamem. K dispozici pro kombinace s posílením účinnosti např. na merlíky, laskavce nebo svízel jsou k dispozici jednosložkové herbicidy s obsahem desmediphamu. 
Termíny T2, T3 (T4) - v těchto termínech jsou používány jako základní ošetření stejné herbicidy jako v termínu T1. V těchto termínech jde o zachycení dalších vzcházejících vln jednoletých dvouděložných plevelů. Důležité je správné načasování aplikací podle vývojových stadií plevelů i cukrovky a od toho se odvíjející optimální dávky. Posouzení všech těchto faktorů je komplikované a je potřeba provádět posouzení situace na konkrétních polích. Ve většině ročníků na většině polí je úspěšná ochrana cukrovky provedena ve sledu tří aplikačních termínů (např. T1 - T2 - T3, T0 - T2 - T3), v některých letech je ale potřeba provést ještě aplikaci T4, pokud probíhá růst plevelů ve více vlnách a rostliny cukrovky rostou pomaleji. 
Vzhledem k tomu, že účinné látky phenmedipham, desmedipham a ethofumesate působí kontaktním způsobem a nemají žádné reziduální působení nebo jen slabé (ethofumesate), používají se často kombinace těchto přípravků s půdně působícími herbicidy - nejčastěji chloridazonem, metamitronem atd.
Některé plevele jsou v cukrovce obtížně hubitelné a používají se proti nim v kombinacích specifické přípravky. Proti pcháči, tetluše a rdesnům jde o účinnou látku clopyralid. Proti tetluše, výdrolu řepky a slunečnice a s účinností proti dalšímu spektru jednoletých dvouděložných plevelů je k dispozici triflusulfuron . 
Proti jednoděložným plevelům se v cukrovce používají především graminicidy. Aplikace se provádí podle aktuální situace při dosažení vývojových stadií trav i výdrolu, a to buďto v dělených aplikacích nižších dávek nebo jednorázové vyšší dávce. 
Specifickým problémem je zaplevelení cukrovky plevelnou řepou a vyběhlicemi. Kromě ruční likvidace těchto rostlin je možné aplikovat speciálním zařízením s knotovým rámem.
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
Celková míra zaplevelení a jednotlivé plevelné druhy se sledují po zasetí cukrovky alespoň v týdeních intervalech a první aplikace T1 je prováděna ve fázi děložních listů až základu pravých listů plevelů. Je potřeba vzít při plánování dávky herbicidu v potaz i vývojové stadium cukrovky. Účinnost aplikace se hodnotí za 7-10 dní a při další vlně vzcházení plevelů je provedena druhá aplikace T2. V běžném roce jsou prováděny obvykle tři aplikace herbicidů proti dvouděložným plevelům a jedna až dvě proti trávovitým plevelům. V letech s vysoce příznivým průběhem počasí pro růst plevelů a na silně zaplevelených pozemcích bývá nutná i čtvrtá aplikace herbicidu proti dvouděložným plevelům. Kombinováním plečkování mezi řádky a pásové aplikace herbicidu v řádku řepy je dosahovaná míra účinnosti 80–90 %. Při správném výběru herbicidu a hlavně správném načasování aplikace lze dosahovat účinnosti blížící se 100 %.
Agrotechnická opatření
Doporučuje se využívat odpovídající herbicidní technologii. Pro cukrovou řepu na počátku vegetace je rozhodující její malá konkurenční schopnost vůči plevelům. Zaplevelení některými plevely sníží výnos řepy až na nulu (porost je neskliditelný) a odplevelení je proto nejdůležitějším, a také nejnákladnějším agrotechnickým opatřením. V odplevelování hraje v současnosti nejvýznamnější úlohu herbicidní technologie. V herbicidní technologii je nesporně rozhodující volba kombinace a dávek herbicidních látek. Současně je však třeba herbicidní zásah načasovat na nejcitlivější fázi plevelů, minimalizovat fytotoxické vlivy herbicidů na řepu, dávkou vody a volbou trysek zajistit pokryvnost aplikace, zajistit přesný pohyb postřikovače po pozemku. Herbicidy ovšem nemohou zůstat jediným odplevelovacím opatřením. Současně je nutno omezovat plevele agrotechnickými opatřeními - zejména osevním postupem, zpracováním půdy, plečkováním. Při dalším tlaku na omezování chemických zásahů budou aktuální změny v herbicidní technologie založené na kombinaci plečkování a pásových herbicidních postřiků řádkového prostoru. Zhruba od poloviny května lze v porostech cukrové řepy rozlišit rostliny plevelné řepy a ty je nutno vykopávat, vytrhávat, vyplečkovat, a pokud už v červenci nesou dozrávající semena, je nutno je odvážet z polí. Mechanizační zásahy proti plevelné řepě - sežínání či aplikace Roundupu otíráním na vysoké rostliny - mívají nedostatečný, spíše jen kosmetický účinek.
Monitoring plevelů
Je potřeba provádět sledování výskytu plevelů po zasetí cukrovky a včas zachytit jednotlivé vlny vzcházení.
7. Další prostředky na OR
Další prostředky na ochranu rostlin
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu