Rostlinolékařský portál

Do okruhu hostitelů vrtule Rhagoletis pomonella patří převážně rostliny čeledi růžovité (Rosaceae), z nichž nejvýznamnější je jabloň domácí (Malus domestica) a rod hloh (Crataegus spp.), který je původním hostitelem. Z tohoto rodu jsou za hlavní hostitele považovány dva druhy: hloh měkký (Crataegus mollis) a hloh obecný (Crataegus laevigata). 
K dalším hostitelům patří např. broskvoň obecná (Prunus persica), hrušeň obecná (Pyrus communis), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), meruňka obecná (Prunus armeniaca), slivoň švestka (P. domestica), třešeň ptačí (P. avium), višeň obecná (P. cerasus) a višeň turecká (P. mahaleb), z čeledi dřínovité (Cornaceae) je to dřín květnatý (Cornus florida). Mezi málo významné hostitelské rody se řadí muchovník (Amelanchier spp.), temnoplodec (Aronia spp.), hlohyně (Pyracantha spp.) a skalník (Cotoneaster spp.). Hrušeň písečná (Pyrus pyrifolia), známá též jako asijská hruška, je považována za středně významného hostitele. 

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním detekčním průzkumem.

V roce 2016 se s finančním příspěvkem EU prováděl v ČR detekční průzkum výskytu R. pomonella, který potvrdil nepřítomnost tohoto druhu na našem území. Detekční průzkum se opět provádí od roku 2019 (taktéž s finančním příspěvkem EU).

Dospělce vrtule R. pomonella je možno zaměnit s jinými druhy vrtulí. Kresba na křídlech je velmi podobná kresbě severoamerické vrtule Rhagoletis mendax, jejíž larvy se ale vyvíjejí v plodech rostlin z čeledi vřesovcovité (Ericaceae), zejména z rodů brusnice (Vaccinium spp.) a borůvkovec (Gaylussacia spp.), i kresbě dalších příbuzných druhů, např. R. zephyria, jejíž larvy se ale vyvíjejí v plodech pámelníku bílého (Symphoricarpos albus). R. pomonella je součástí druhového komplexu úzce příbuzných a morfologicky velmi podobných druhů, které jsou vázány na různé hostitelské rostliny. R. pomonella se nejjistěji určí podle toho, že napadá jablka. 

Na plodech může být patrný vpich po nakladení vajíčka. Uvnitř napadeného plodu lze nalézt larvy, které svým žírem vytvářejí chodbičky v dužině. Dužina kolem vpichu a uvnitř napadeného plodu hnědne. Na povrchu plodů se napadení projevuje v podobě jamek nebo skvrn. Napadené plody bývají deformované a předčasně opadávají.

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) způsobuje podobné poškození plodů, tzn. červivost jablek, vzhledem k rozdílnosti larválních stadií však lze rozpoznat, o kterého škůdce se jedná.

Vrtule R. pomonella má jednu generaci ročně. Samičky po oplození kladou vajíčka jednotlivě pod pokožku plodu. Z vajíček se po 3–7 dnech líhnou larvy a vyžírají chodbičky uvnitř plodu. Doba vývoje larev může trvat 2–3 týdny až několik měsíců a závisí na hostitelském druhu, měkkosti plodů a teplotě. Napadené plody většinou opadají, larvy přesto zůstávají v plodech, dokud nedosáhnou vývojové zralosti, což může trvat až do začátku prosince. Pak teprve opustí plod a následně se kuklí. Pupária většinou setrvají v dormantním stavu během celé zimy v horní vrstvě půdy (do 5 cm) pod hostitelskými stromy, někdy mohou zůstat v zemi i několik let. Mohou také přezimovat na povrchu půdy v opadaném listí, suché trávě nebo opadaných plodech. Dospělci se líhnou v červnu nebo v červenci, po 7–10 dnech pohlavně dozrávají. Dospělci se mohou živit různými zdroji potravy jako je medovice, pyl, šťáva z rostlinných žláz a z poranění rostlin.  Po spáření je samička schopna naklást až 200 vajíček. Dospělci obvykle hynou po 3–4 týdnech.

Vrtule R. pomonella se na krátké vzdálenosti šíří aktivně letem. Pasivní šíření na větší vzdálenosti je možné při přepravě rostlinného materiálu, a to napadených plodů s larvami nebo hostitelských rostlin s pupárii v kořenovém balu, ale tyto případy dosud nebyly zaznamenány.

Vrtule R. pomonella je nejvýznamnějším škůdcem napadajícím jablka v Severní Americe, představuje celosvětově závažné riziko pro další oblasti, v nichž se pěstují jabloně.

Tento druh se vyskytuje pouze v Severní Americe, kde je rozšířený od Mexika, přes USA, kde se vyskytuje téměř ve všech státech, až po jižní část Kanady.

Monitoring výskytu dospělců vrtulí se provádí pomocí žlutých lepových desek anebo žlutých lepových desek s potravním a čichovým atraktantem nebo s feromony, které se umístí do porostu hostitelských rostlin v období výskytu dospělců. Jako čichový atraktant se používá uhličitan amonný a octan amonný a jako potravní atraktant se používají ovocné těkavé látky ve formě uhlíkových esterů. Přítomnost zralého nebo dozrávajícího ovoce výrazně zvyšuje pravděpodobnost zachycení dospělce na daném místě, proto by načasování průzkumu mělo být uzpůsobené pro konkrétní hostitelské druhy, kultivary a podmínky prostředí.

Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu škůdce.

V ČR zatím není povolen preparát za účelem biologické ochrany, v USA, kde se R. pomonella vyskytuje, se osvědčily dravé vosičky a podpora přirozených nepřátel, například je prokázáno, že cvrčci se živí kuklami a vyšší výskyt cvrčků v sadech byl v souladu se nižší populací vrtule ve zkoumaných sadech. V pokusech bylo prokázáno, že bakterie Serratia marcescens zabíjí dospělé mouchy a houby Beauveria bassiana a Metarhizium robertsii infikují larvy i dospělce.

V oblastech, v nichž je vrtule R. pomonella rozšířena, se provádí insekticidní ošetřování proti dospělcům, popřípadě insekticidní zálivka proti kuklám. Dále je možné využít bodovou aplikaci insekticidu spolu s atraktantem.
Viz povolené přípravky v registru. Insekticidy aplikované na list, které se používají na ochranu proti jiným škůdcům, mohou současně zajistit ochranu i proti Rhagoletis pomonella.

Pohotovostní plán pro postup v případě výskytu vrtule Rhagoletis pomonella v ČR