Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

bakteriální hnědá hniloba bramboru
Ralstonia solanacearum

třída: Betaproteobacteria řád: Burkholderiales čeleď: Burkholderiaceae

vědecká synonyma: Bacterium solanacearum, Burkholderia solanacearum, Pseudomonas solanacearum, Xanthomonas solanacearum

EPPO kód: RALSSO, PSDMS3

Hostitelské spektrum
Bakterie R. solanacearum představuje různorodé populace, označované jako rasy, biovary, biotypy či kmeny. Podle nejnovější klasifikace je tento patogen rozdělen dokonce na tři různé druhy (R. solanacearum, R. pseudosolanacearumR. syzygii), tato nová klasifikace se ale dosud nepromítla do fytosanitárních předpisů. Rasy jsou rozlišovány na základě rozdílů v okruhu hostitelských rostlin:
- rasa 1 napadá diploidní banánovníky (Musa spp.), lilek brambor (Solanum tuberosum), lilek rajče (S. lycopersicum), lilek vejcoplodý (S. melongena), růži (Rosa spp.), tabák (Nicotiana spp.) a mnoho dalších plodin a plevelů;
- rasa 2 napadá triploidní banánovníky a helikónie (Heliconia spp.);
- rasa 3 napadá hlavně lilek brambor a lilek rajče, má nižší virulenci k dalším lilkovitým plodinám, může napadat i pelargónie (Palargonium spp.); dalšími hostiteli jsou např. dvouzubec trojdílný (Bidens tripartita), lilek potměchuť (S. dulcamara), lilek černý (S. nigrum), lilek S. cinereum, kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a šrucha zelná (Portulaca oleracea).
Příznaky napadení
Brambor
Příznaky na rostlinách:
První symptomy se objevují v nejteplejším období dne v podobě vadnutí směrem od vrcholu rostliny dolů, přičemž okraje listů jsou mírně svinuté. Rostlina zpočátku obvykle přes noc regeneruje, pokud ne, rychle hyne. Listy jsou často bronzově zbarvené. Později jsou na částech stonků patrné sklovité až hnědé pruhy, zvláště u mladých rostlin. Nakonec stonky polehnou. Na řezu stonků po zmáčknutí dochází obvykle z napadených cévních svazků k výronu bělavého až hnědě zbarveného bakteriálního slizu. Pokud se vloží takovýto stonek do nádoby s vodou, bakteriální sliz vytékající z napadených cévních svazků na řezu stonku tvoří efekt „obráceného cigaretového dýmu“ na rozdíl od jiných bakterióz, u kterých se bakteriální sliz rozplývá ve vodě do všech stran jako mlhovina.
Příznaky na hlízách:
Symptomy na hlíze závisí na stadiu vývoje choroby. Charakteristický je bakteriální sliz, který často vystupuje z poněkud vpadlého, někdy šedočerně zbarveného pupku hlízy a také z oček. Po omytí hlíz jsou pak zřetelné barevné diskolorace kolem oček. V místech, kde bakteriální sliz na hlíze zaschne, jsou přilepené částečky půdy. Při podélném řezu hlízou má prstenec cévních svazků a okolní pletivo (do vzdálenosti až 5 mm od cévního svazku) matné, sklovitě žluté až hnědé zbarvení. Z takto zbarvených cévních svazků často samovolně (bez tlaku na hlízu) vystupuje krémový nebo špinavě hnědý, slizovitý bakteriální exsudát. V pokročilém stadiu napadení může docházet k sekundární infekci dalšími mikroorganismy způsobujícími hnilobu, která mění napadenou tkáň v páchnoucí hmotu. 
Vnější symptomy mohou a nemusí být patrné v závislosti na rozvoji choroby. 

Rajče
Prvním příznakem na rostlině je povadlý vzhled nejmladších listů. Za podmínek příznivých pro patogen (teplota půdy asi 25 °C při nasycené vzdušné vlhkosti) je jedna strana rostliny nebo celá rostlina během několika dnů postižena epinastií (ohnutí části rostliny směrem dolů způsobené rychlejším růstem pletiv horní strany orgánu) a vadnutím, což vede k úplnému odumření rostliny. Za méně příznivých podmínek (teplota půdy pod 21 °C) se na stonku může tvořit velké množství postranních výhonů. Na stonku je možno pozorovat slizovitý pás, což je viditelným znakem nekrózy cévního systému. Na příčném řezu stonku je vidět hnědě zbarvené vodivé pletivo, z něhož vytékají kapky bílého nebo žlutavého bakteriálního slizu.
Možnost záměny
Na listech a stoncích bramboru mohou být příznaky bakteriální hnědé hniloby bramboru zaměněny s příznaky vadnutí nepatogenního původu, nedostatku hořčíku, virové svinutky bramboru (Potato leafroll virus), bakteriálního černání stonku a měkké hniloby hlíz bramboru (Erwinia spp.), cerkosporové listové skvrnitosti bramboru (Mycovellosiella concors, anamorfa Cercospora concors), vločkovitosti hlíz bramboru (Thanatephorus cucumeris, anamorfa Rhizoctonia solani), černé tečkovitosti bramboru (Colletotrichum coccodes), plísně bramboru (Phytophthora infestans), či s příznaky napadení háďátkem bramborovým anebo háďátkem nažloutlým (Globodera rostochiensis, G. pallida).
Na hlízách bramboru mohou být příznaky bakteriální hnědé hniloby bramboru zaměněny s příznaky způsobenými např. předávkováním desikantu nebo jeho aplikací za sucha (zhnědnutí cévních svazků) nebo napadením houbovými původci vadnutí (rody Verticillium, Fusarium). Příznaky na hlízách, povrchové hnilobné léze s výronem bakteriálního slizu, mohou být způsobeny také původci bakteriálních měkkých hnilob, pektinolytickými bakteriemi z rodů Pectobacterium (P. atrosepticum, P. carotovorum subsp. carotovorum) a Dickeya (D. chrysanthemi). 
Příznaky lze zaměnit s příznaky bakteriální kroužkovitosti bramboru (Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus), ale v případě hnědé hniloby dochází často k výronu bakteriálního slizu z oček v místě připojení stolonů k pupeční části hlízy. Často pak dochází k jevu, že se k hlízám kolem oček přilepí masa zeminy.
Životní cyklus
Do rostliny proniká patogen různými poraněními na stonku a kořeni nebo také průduchy. Uvnitř rostliny se potom bakterie šíří cévními svazky, přičemž intenzivnější výskyt je při vyšších teplotách. Následuje osídlení vodivého systému, kde bakterie přilnou ke stěně cévy, nebo ji zcela vyplní. Ucpání cév bakteriálními buňkami je hlavní příčinnou vadnutí, které je nejintenzivnější při 24-27 °C. Vyšší procento napadení je spojeno s vysokou vlhkostí půdy a deštivým průběhem počasí během vegetace. Půdní vlhkost je důležitým faktorem, který ovlivňuje množení a přežívání patogenu. Bakterie může přezimovat v rostlinných zbytcích nebo v napadené rostlině, volně žijících hostitelích, v semenech nebo vegetativních orgánech jako jsou hlízy. Bakterie mohou přežívat po dlouhou dobu ve vodě (až 40 let při teplotě 20-25 °C v čisté vodě). Infikovanou zeminu nelze znovu použít pro citlivé plodiny po několik let.
Způsoby šíření
Bakterie se může šířit půdou, ve které přežívá podle typu půdy, jejího zpracování a teploty od 6 měsíců až do 14 let, záplavovou a závlahovou vodou, odpadními vodami (např. z podniků, které průmyslově zpracovávají nebo balí brambory), kontaminovaným zemědělským nářadím včetně skladovací mechanizace, zbytky napadených hostitelských rostlin. Zmiňován je i přenos infikovanými semeny a hmyzem. Rezervoárem infekce může být řada druhů plevelných a divoce rostoucích rostlin, zvláště rostlin rostoucích na březích vodních toků (především se jedná o lilek potměchuť). Za nejvýznamnější způsob šíření bakterie je považována výsadba infikované bramborové sadby. Infekce může mít latentní podobu, kterou mohou způsobit nepříznivé podmínky pro rozvoj patogenu nebo nízká virulence patogenu. Latentně infikované hlízy jsou nejpravděpodobnějším zdrojem infekce a prostředkem k zavlečení bakterie do nových oblastí. 
Hospodářský význam
Bakterie působí velké ztráty výnosů lilkovitých rostlin (především bramboru, tabáku a rajčete) v tropech a subtropech, odkud jsou také k dispozici přesné údaje o výnosových ztrátách a dalších ekonomických dopadech. Největší ekonomické ztráty byly hlášeny na jihovýchodě USA, v Indonésii, Nepálu, Ugandě, Brazílii, Kolumbii a Jižní Africe. Ve Venezuele byla bakterie v období 1992-1996 nalezena ve většině lokalit mezi 1100 a 3000 m n. m.; výskyt choroby u brambor se tam zvýšil z 22 % v roce 1992 na 37 % v roce 1996 s dopadem na 5-75 % hlíz. Bakterie je však v současné době hrozbou už i v mírném pásmu a v souvislosti s globálním oteplováním zde lze předpokládat zvyšování této hrozby. U brambor v Evropě byly zaznamenány rozsáhlé ztráty v Řecku. V České republice prozatím nebyly zaznamenány významné hospodářské ztráty způsobené bakteriální hnědou hnilobou bramboru.
Zeměpisné rozšíření
Bakterie R. solanacearum se vyskytuje v mnoha zemích Evropy, Asie, Afriky, Jižní Ameriky, Oceánie (včetně Austrálie) a v Severní Americe (USA).
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Výskyt přechodný, pod úředním dozorem, probíhá eradikace.
Výsledky detekčních průzkumů
V rámci každoročního detekčního průzkumu byl výskyt bakterie v ČR poprvé prokázán v roce 2010, a to v jednom vzorku závlahové vody odebraném z Labe. V následujících letech byly občas zjišťovány ojedinělé výskyty bakterie v říční vodě i v hlízách bramboru. V roce 2015 byla infekce bakterií zjištěna u dvou partií konzumních brambor a u 5 partií brambor určených k průmyslovému zpracování, dále v jednom vzorku vody z Labe a dvou vzorcích vody z Dyje. V roce 2016 byl výskyt bakterie zjištěn ve 4 vzorcích vody z Labe a 11 vzorcích vody z Dyje, včetně souvisejících zavlažovacích kanálů, a ve 3 vzorcích vody z Jevišovky. Dále byla v roce 2016 potvrzena přítomnost bakterie poprvé v hostitelských rostlinách rostoucích na naplaveninových ostrůvcích nebo na březích řeky Dyje (celkem v 9 rostlinách lilku potměchuti odebraných na dvou lokalitách, kde byla bakterie zjištěna i ve vodě) a poprvé i v odpadní vodě ve dvou podnicích zpracovávajících brambory. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu