Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

bakteriální kroužkovitost bramboru
Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus

třída: Actinobacteria řád: Actinomycetales čeleď: Microbacteriaceae

vědecká synonyma: Corynebacterium michiganense subsp. sepedonicum, Corynebacterium sepedonicum

EPPO kód: CORBSE

Hostitelské spektrum
Přirozeným hostitelem je lilek brambor (Solanum tuberosum). Cukrová řepa (Beta vulgaris Altissima Group) je také přirozený, ale bezpříznakový hostitel. V testech patogenity prokázalo náchylnost mnoho druhů z čeledi Solanaceae, včetně rajčete jedlého (Lycopersicon esculentum) a lilku vejcoplodého (Solanum melongena). Bakterie byla zjištěna také v osivu cukrové řepy.
Příznaky napadení
Příznaky na rostlinách:
Příznaky patrné na infikovaných rostlinách jsou často variabilní. Na nadzemních částech infikovaných rostlin se první příznaky choroby mohou objevit na začátku kvetení v podobě vadnutí lístků nebo celých listů v nejteplejší části dne. Během noci se však turgor listů opět obnoví. Častěji se příznaky slabého vadnutí projevují v druhé polovině vegetace, zpravidla až koncem srpna, případně i později.
Listy napadených trsů jsou zpočátku světle zelené. Při silnějším napadení pletivo v mezižilkových polích žloutne a nekrotizuje. Poté následuje okrajová nekróza lístků a jejich lžícovité svinování okolo střední žilky. Diskolorace bývá intenzivnější na vrcholových lístcích než na bazální části složeného listu. Nakonec celý stonek odumře. Příznaky vadnutí a odumírání se mohou projevit pouze na některých stoncích infikovaného trsu. Na příčném řezu napadenými stonky je někdy patrné zhnědnutí cév. Když se báze stonku se zhnědlými cévami stiskne, obvykle z nich vytéká krémově zbarvený exsudát. V letech, kdy je jaro chladné a léto teplé, se může v trsu objevit jeden nebo více zakrnělých stonků, zatímco zbývající jsou normálně vysoké. Většinou jsou však vnější příznaky na nadzemních orgánech infikovaných rostlin velmi vzácné, choroba se zpravidla vyskytuje latentně.
Příznaky na hlízách:
Poměrně charakteristické jsou příznaky patrné na podélném řezu hlízami. Objevují se na hlízách buď před sklizní anebo až po sklizni. Mohou se vyskytovat jen na některých hlízách infikované rostliny. Prvním příznakem je slabá sklovitost či průsvitnost pletiv okolo vodivého systému, zejména poblíž pupku, aniž by tato pletiva byla změklá. Vaskulární pletiva poblíž pupku mohou být o něco tmavší než je normální zbarvení. Dalším snadno identifikovatelným příznakem je krémově žluté až slabě hnědé zbarvení části nebo celého vaskulárního prstence. Při slabém stisku rozpůlené hlízy lze pak z této diskolorované a změklé zóny vytlačit mléčně bílý sliz nebo smetanově sýrovitou hmotu. V pokročilé fázi choroby mohou být pletiva v blízkosti cévních svazků rozložena a mezi korovou částí a dření hlízy vznikají trhliny či dutiny a zhnědlé léze sahají až ke slupce. V některých případech se lokální rozklad pletiva a vznik dutin v místě cévních svazků projeví také na povrchu hlíz, a to v podobě prasklin nebo nehlubokých jamek, které jsou často na okrajích načervenale hnědé.
Možnost záměny
Na listech a stoncích bramboru mohou být příznaky bakteriální hnědé hniloby bramboru zaměněny s příznaky vadnutí nepatogenního původu, nedostatku hořčíku, s příznaky jiných chorob, např. virové svinutky bramboru (Potato leafroll virus), bakteriálního černání stonku a měkké hniloby hlíz bramboru (Erwinia spp.), cerkosporové listové skvrnitosti bramboru (Mycovellosiella concors, anam. Cercospora concors), vločkovitosti hlíz bramboru (Thanatephorus cucumeris, anam. Rhizoctonia solani), černé tečkovitosti bramboru (Colletotrichum coccodes), plísně bramboru (Phytophthora infestans), či s příznaky napadení háďátkem bramborovým anebo háďátkem nažloutlým (Globodera rostochiensis, G. pallida).
Na hlízách bramboru mohou být příznaky bakteriální hnědé hniloby bramboru zaměněny s příznaky způsobenými např. předávkováním desikantu nebo jeho aplikací za sucha (zhnědnutí cévních svazků) nebo napadením houbovými původci vadnutí (Verticillium spp., Fusarium spp.). Příznaky na hlízách, povrchové hnilobné léze s výronem bakteriálního slizu, mohou být způsobeny také původci bakteriálních měkkých hnilob, pektinolytickými bakteriemi z rodů Pectobacterium (P. atrosepticum, P. carotovorum subsp. carotovorum) a Dickeya (D. chrysanthemi).
Příznaky lze zaměnit s příznaky bakteriální hnědé hniloby bramboru, ale v případě hnědé hniloby dochází často k výronu bakteriálního slizu z oček v místě připojení stolonů k pupeční části hlízy – často pak dochází k jevu, že se k hlízám kolem oček přilepí masa zeminy.
Životní cyklus
Po vysázení infikovaných hlíz se bakterie velmi rychle pomnožují a šíří se cévními svazky do stonku a řapíků. Odtud se dostanou do kořenů a dospívajících dceřiných hlíz. Bakterie zřejmě nepřetrvává v půdě během zimy. Může však přežívat a zůstávat infekční na bramborových pytlích, stěnách kůlen, strojním a dalším zařízení, jakož i v rostlinách vyrostlých z nesebraných hlíz. Bakterie zůstane infekční při teplotách kolem 0 °C nejméně 18 měsíců na pytlovině a v infikovaných bramborových stoncích 63 měsíců. Obecně se počítá se schopností přežívání bakterie na povrchu výše jmenovaných objektů řádově v rocích, v půdě bez rostlinných zbytků řádově v měsících a ve vodě řádově v týdnech. Bakterie má relativně nízké teplotní optimum pro růst (21 °C), je proto hlavně vázána na chladnější oblasti.
Způsoby šíření
K šíření z rostliny na rostlinu v polních podmínkách může docházet mechanizačními prostředky. Pokusně byl prokázán přenos patogenu i některými druhy hmyzu, včetně mandelinky bramborové (Leptinotarsa decemlineata). Pro šíření choroby má největší význam infikovaná sadba brambor a kontaminované kontejnery, zařízení, budovy a stroje použité při produkci brambor. K šíření nákazy může dojít při krájení sadby a při použití sázecích strojů s napichovacím ústrojím. Významnou roli v přežívání původce bakteriální kroužkovitosti a jeho následného přenosu hrají plevelné brambory na kontaminovaných pozemcích.
Hospodářský význam
Hospodářsky významnou hostitelskou rostlinou je v podmínkách střední Evropy pouze brambor. Pokud bakterie Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus napadne rostlinu, může způsobit i její uhynutí a znehodnocení hlíz bramboru. Výnosové ztráty u brambor činily v Severní Americe a v zemích bývalého SSSR až 50 %, v podmínkách střední a západní Evropy jsou v důsledku uplatňování velmi přísných fytokaranténních opatření přímé ztráty nízké. Významné jsou však ztráty nepřímé, vyplývající z omezení obchodu se sadbou, zákazu či omezení vývozu brambor a z nákladů na dodržování mimořádných rostlinolékařských opatření.
Zeměpisné rozšíření
Belgie, Bělorusko, Čína, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Japonsko, Kanada, Kazachstán, Korea, Kypr, Litva, Lotyšsko, Německo, Nepál, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Švédsko, Tchaj-wan, Ukrajina, USA, Uzbekistán, Velká Británie.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Výskyt přechodný, pod úředním dozorem, probíhá eradikace.
Výsledky detekčních průzkumů
Výskyt bakterie na území České republiky byl bezpečně prokázán v roce 1995 a počet pozitivních zjištění v dalších letech rychle narůstal. Do roku 2000 byl patogen zjištěn v 289 katastrech v 50 okresech. Stoupal počet podniků a pěstitelů s potvrzeným výskytem (z 22 podniků v roce 1996 na 195 v roce 2000). Povážlivé byly údaje o počtu podniků s opakovaným výskytem dva až čtyři roky za sebou, které svědčily o nedostatečné účinnosti přijatých eradikačních opatření anebo o nedůslednosti při jejich provádění. Poté v důsledku prováděných eradikačních opatření počet zjištěných případů výskytu bakterie klesal, např. v roce 2005 nebyl zjištěn žádný případ výskytu. V posledních letech bylo zjištěno několik případů výskytu patogenu – v roce 2014 (15 vzorků odebraných z 10 partií brambor) a roce 2015 (10 vzorků z 6 partií brambor), naproti tomu v roce 2016 nebyl potvrzen žádný výskyt. V roce 2017 byl zjištěn výskyt patogenu u pěti vzorků z dvou partií.  
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu