Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

listokaz japonský
Popillia japonica

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae)

vědecká synonyma: Popillia plicatipennis

EPPO kód: POPIJA

Hostitelské spektrum
Listokaz japonský (Popillia japonica) je široce polyfágní škůdce. Dospělci ožírají listy bylin, keřů i stromů. V USA byl zaznamenán žír dospělců na více než 300 druzích rostlin. Listokaz japonský preferuje převážně druhy z rodů bříza (Betula), jabloň (Malus), javor (Acer), jilm (Ulmus), jírovec (Aesculus), kaštanovník (Castanea), lípa (Tilia), ořešák (Juglans), ostružiník (Rubus), platan (Platanus), réva (Vitis), růže (Rosa), slivoň (Prunus), sója (Glycine), topol (Populus), vrba (Salix). V oblastech výskytu P. japonica v Evropě jsou živné rostliny dospělců obdobné, v Japonsku je jejich spektrum užší. Larvy se nejčastěji vyskytují v dobře udržovaných trávnících, jako jsou golfová hřiště, méně časté jsou na pastvinách.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu listokaza japonského se provádí v ČR od roku 2016, jednak smýkáním a sklepáváním na vhodných stanovištích, od roku 2018 též pomocí lapačů s návnadou.  
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2016 podpořen finančním příspěvkem EU.
Popis druhu
Dospělec je 8–12 mm dlouhý, 5–7 mm široký. Samičky jsou větší než samci. Dospělec je kovově lesklý, hlava a štít jsou zbarveny zeleně, krovky jsou zelené až hnědé, měděné. Listokaz japonský má na zadečku pět skvrn tvořených bílými chlupy podél každé krovky a další dvě bílé skvrny na pygidiu. Tím se liší od našeho běžného příbuzného druhu, kterým je listokaz zahradní (Phyllopertha horticola). 
Vajíčka jsou podlouhlá, délky okolo 1,5 mm, perleťově bílá. Během prvních dnů po nakladení přijímají vlhkost z okolí a jejich velikost se zvětšuje. 
Larvy jsou zprvu bílé, později krémové až světle hnědé, zadeček je na konci ztmavlý. Dorůstají až 32 mm. Hlava larvy je hnědá. Larva má typický vzhled larev listorohých brouků, je prohnutá do tvaru písmene C a má tři páry hrudních nohou.  
Kukla je dlouhá 14 mm a široká 7 mm. Kukla připomíná dospělce, až na to, že křídla a další přívěsky jsou těsně přimknuty k tělu. Zbarvení se mění z krémové na světle hnědou.
Možnost záměny druhu
Záměna dospělce s listokazem zahradním je při podrobnější prohlídce (viz popis dospělce) nepravděpodobná. Larvy jsou podobné ponravám jiných druhů.
Příznaky poškození
Dospělci skeletují listy, ožírají květy i plody. Střední žilka listu zůstává většinou nedotčena. Poškozené listy hnědnou, mohou opadat nebo zůstat na rostlině. Brouci ožírají rostlinu od shora dolů. Na rostlinách s listy s jemnou žilnatinou a na korunních plátcích květů vyžírají brouci nepravidelné požerky podobné požerkům housenek různých druhů motýlů. Brouci mají tendenci se shlukovat na stejných rostlinách (stromech). U napadených rostlin může dojít k úplné defoliaci, přičemž okolní rostliny zůstávají nedotčené. V Severní Americe způsobuje P. japonica škody na kukuřici, kde ožírá blizny a zrna se poté nevyvíjí. 
Larvy ožírají kořeny rostlin. Jejich přítomnost v půdě se může projevit změnou barvy porostů (např. žloutnutí trávníků), při silnějším napadení dochází i k odumíráním rostlin.
Možnost záměny poškození
Požerky způsobené dospělci mohou být zaměněny s požerky jiného hmyzu, zejména jiných listorohých brouků a housenek motýlů. Podobné příznaky poškození trávníků může způsobit celá řada živočišných škůdců (hlístice, hmyz) i patogenů.
Životní cyklus
Listokaz japonský má jednu generaci v roce. V chladnějších podmínkách může vývoj trvat 2 roky. Larvy se vyvíjí v půdě, ožírají kořeny, přezimují v hloubce 15–20 cm pod povrchem půdy. Kuklí se na jaře v kukelní komůrce pod povrchem. V příhodných podmínkách se dospělci líhnou po 7–17 dnech a ožírají nadzemní části rostlin. Dospělci žijí 4–6 týdnů, vyskytují se v období od června do srpna (Itálie). Dospělci produkují agregační feromon, proto může docházet ke shlukování velkého počtu dospělců na jedné rostlině. Brzo po vylíhnutí se páří, samičky i opakovaně. Po každém páření kladou samice jednotlivě nebo ve snůškách 40–60 vajíček do půdy. Samičky mohou vytvářet komůrky pro kladení v hloubce 10 cm. Vajíčka se líhnou přibližně po 10–14 dnech.
Způsoby šíření
Dospělci se šíří na krátké vzdálenosti aktivně letem. Pasivně mohou být dospělci šířeni dopravou, společně s rostlinným materiálem. Larvy mohou být transportovány s půdou na kořenech rostlin sadbového materiálu.
Hospodářský význam
Dospělci mohou způsobit skeletováním listů či kompletní defoliací rostlin závažné škody ve školkách a sadech. Stromy ztrácí vitalitu, snižuje se výnos. Poškozené ovoce může být neprodejné. Ve východní části USA je listokaz japonský jedním z nezávažnějších škůdců golfových hřišť, trávníků ale také ovocných stromů, drobného ovoce, kukuřice a sóji. V devadesátých létech minulého století činily úřední odhady každoročních nákladů na ošetřování proti ponravám a dospělcům ve východní části USA cca 460 milionů dolarů a dalších cca 156 milionů dolarů bylo vynaloženo na obnovu a nahrazování poškozených trávníků a okrasných výsadeb. V Japonsku není listokaz závažným škůdcem. V Itálii (v italské části Údolí Ticina) byly zaznamenány v roce 2015 velké škody na ovocných stromech, na druzích broskvoň obecná (Prunus persica) a třešeň obecná (Prunus avium).
Zeměpisné rozšíření
Původní – severovýchodní Asie: Čína, Japonsko, Rusko (Dálný východ, Kurilské ostrovy). 
Druhotné – Kanada, USA, v Evropě Portugalsko (pouze Azory), sever Itálie, Švýcarsko (jediný nález v roce 2017).
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu