Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

bourovec
Dendrolimus sibiricus

třída: hmyz (Insecta) řád: motýli (Lepidoptera) čeleď: bourovcovití (Lasiocampidae)

EPPO kód: DENDSI

Hostitelské spektrum
Bourovec D. sibiricus je škůdce jehličnatých dřevin. Škodí na více než 20 druzích z rodů jedle (Abies), borovice (Pinus), modřín (Larix), smrk (Picea) či jedlovec (Tsuga).
V místech dosavadního rozšíření jsou preferovanými hostitelskými druhy jedle sibiřská (Abies sibirica), j. mandžuská (A. nephrolepis), borovice sibiřská (Pinus sibirica), b. korejská (P. koraiensis), modřín Gmelinův (Larix gmelinii), m. sibiřský (Larix sibirica), smrk ajanský (Picea jezoensis) a s. sibiřský (P. obovata).
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
V ČR se provádí úřední detekční průzkum výskytu bourovce D. sibiricus odchytem samců do plastových lapačů typu delta s lepovou deskou a druhově specifickou návnadou. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu se provádí od roku 2016 a je podpořen finančním příspěvkem EU.
Popis škůdce
Dospělá samice má rozpětí křídel 60–80 mm a délku těla 39 mm, samec má rozpětí křídel 40–60 mm a délku těla 31 mm. Barva dospělců se pohybuje od světle žlutohnědé nebo světle šedé až po tmavě šedou nebo téměř černou. Na předních křídlech jsou příčné klikaté pásky a v jejich jedné třetině od kořene se nachází tmavá skvrna se světlou tečkou.
Vajíčka mají délku 2,2 mm a šířku 1,9 mm a jejich zbarvení se pohybuje od žlutohnědé po zelenou.
Housenka dorůstá 50–80 mm, je černá nebo tmavě hnědá s tečkami, dlouhými chloupky a na druhém a třetím článku má modročerný proužek.
Kukla je v zámotku. Samičí kukla je dlouhá 33–39 mm, samčí kukla je dlouhá 28–34 mm.
Možnost záměny škůdce
Bourovce D. sibiricus lze zaměnit s naším bourovcem borovým (D. pini). Zbarvení křídel a kresba na křídlech jsou u obou druhů dosti variabilní.
Dříve byl sibiřský taxon bourovce považován za poddruh japonského taxonu D. superans, ve starších publikacích proto můžeme nalézt kombinaci názvů D. superans sibiricus. Nicméně genetická analýza později prokázala, že se jedná o dva odlišné druhy D. sibiricusD. superans.
Příznaky poškození
Housenky ožírají jehličí napadených stromů. V některých částech Ruska působí holožíry na velkých plochách lesů.
Možnost záměny poškození
Příznaky podobné příznakům žíru housenek bourovce D. sibiricus může způsobit řada dalších listožravých škůdců jehličnanů.
Životní cyklus
Vývoj obvykle trvá 2 roky, v severních oblastech výskytu 3 roky, v jižních 1 rok. Dospělci létají od poloviny července. Samice kladou vajíčka ve shlucích na jehličí ve spodní části koruny, jeden shluk může obsahovat až 200 vajíček. Po 13–15 dnech se líhnou housenky, které způsobují škody žírem až do září, kdy přezimují v lesní hrabance. Na konci dubna následujícího roku vylézají opět do korun stromů a pokračují v žíru, kromě jehličí mohou ožírat i kůru mladých letorostů. Na podzim se opět vrací podruhé přezimovat do půdy. V květnu a červnu příštího roku je žír housenek nejintenzivnější, v tomto období vývoje dochází k největším škodám na porostech. V červnu se housenky kuklí v korunách stromů.
Způsoby šíření
D. sibiricus je velmi dobrý letec. V údajích o rychlosti šíření dospělců se literární zdroje liší, je uváděno 12 km za rok, ale i 40–50 až 100 km za rok. Na velké vzdálenosti se může šířit napadenými hostitelskými rostlinami určenými k pěstování, na řezaných větvích, včetně vánočních stromků, případně i s neodkorněným dřevem či samostatnou kůrou (vajíčka, housenky).
Hospodářský význam
V případě opakovaných holožírů mohou housenky zahubit porosty zdravých stromů. Kalamitní výskyty se objevují obvykle v intervalech 10–11 let. Mezi roky 1855 až 1945 bourovec D. sibiricus zlikvidoval nejméně 4 miliony ha ruských lesů. V Zabajkalském kraji v okolí města Čita zničil bourovec mezi roky 1931 a 1941 1,5 milionů ha modřínových lesů.
Zeměpisné rozšíření
Původní – Rusko, Čína.
Druhotné – Kazachstán, Korejská republika, KLDR a Mongolsko. 
V posledních letech se bourovec šíří západním směrem, v Rusku obsazuje území Východoevropské roviny a hrozí jeho průnik do Běloruska, Estonska, Finska a Lotyšska.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu