Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

kozlíček
Anoplophora chinensis

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)

EPPO kód: ANOLCN

Hostitelské spektrum
A. chinensis se může vyvíjet na mnoha druzích listnatých dřevin. Podle prováděcího rozhodnutí Komise a nařízení ÚKZÚZ jsou za náchylné označeny rostliny následujících rodů: bříza (Betula), buk (Fagus), citrus (Citrus), dřín (Cornus), habr (Carpinus), hloh (Crataegus), hrušeň (Pyrus), jabloň (Malus), javor (Acer), jilm (Ulmus), líska (Corylus), olše (Alnus), platan (Platanus), pukol (Lagerstroemia), růže (Rosa), skalník (Cotoneaster), topol (Populus), vrba (Salix) a rostliny druhů: bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), jejichž stonek nebo kořenový krček mají v nejširším místě průměr jeden centimetr nebo větší.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu kozlíčka A. chinensis se provádí v ČR každoročně od roku 2003. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.
Popis škůdce
Dospělci dorůstají 2,5–3,5 cm, jsou černí s nepravidelnými bělavými skvrnami na krovkách. Samci jsou obecně menší s delšími tykadly (přibližně 2,5 x delší než tělo), samice jsou větší, robustnější, s kratšími tykadly (přibližně 1,3 x delší než tělo). Brouci jsou černí s cca dvaceti nepravidelnými bílými skvrnami na každé krovce.
Vajíčko má velikost 5–7 mm, je šedobílé, podlouhlé, na koncích lehce vyduté, před líhnutím se zbarvuje žlutohnědě.
Larva má typický vzhled larev tesaříků, je protáhlá, zploštělá, krémově bílá, se zřetelně článkovaným tělem. Je beznohá, dorůstající až 5 cm, se silnými kusadly, na předohrudi s hnědou skvrnou.
Kukla je zpočátku bělavá, později žlutavá, dlouhá asi 3 cm a uložená v kukelní komůrce. 
Možnost záměny škůdce
U larev je možná záměna s larvami Anoplophora glabripennis a dále např. s larvami kozlíčka (Saperda carcharias), případně i s housenkami drvopleňů.
Dospělci jsou podobní dospělcům A. glabripennis. Důležitým rozlišovacím znakem je báze krovek, která je u A. chinensis výrazně hrbolkatá, u A. glabripennis hladká.
Příznaky poškození
V místě kladení vajíček jsou jamky vykousané samičkou v kůře, po závrtu larvy může být v tomto místě patrný mízní výron. V kambiu jsou pod opadanou nebo odstraněnou kůrou viditelné larvální chodbičky. Starší larvy vytvářejí ve dřevu nápadné chodby (až do průměru 3 cm), které jsou patrné zejména na řezu dřevem. Na napadených stromech se objevují zcela kruhovité výletové otvory o průměru obvykle 10–15 mm (do výletového otvoru lze strčit malíček, popřípadě špičku malíčku). Charakteristickým symptomem je přítomnost dřevěných špon v místě žíru larev a u výletových otvorů. Příznaky napadení jsou patrné především na bázi kmenů a na kořenech.
U živého rostlinného materiálu (např. u bonsají) se mohou objevit příznaky působené úživným žírem dospělých kozlíčků na mladých výhonech, listech a pupenech.
Možnost záměny poškození
Obdobné příznaky (požerky, výletové otvory, přítomnost dřevěných hoblin) působí i Anoplophora glabripennis, tento druh kozlíčka se ale vyvíjí především ve vyšších částech kmenů. Požerky a výletové otvory lze zaměnit i za požerky a výletové otvory jiných druhů hmyzu, především tesaříků.
Životní cyklus
Kozlíček A. chinensis nejčastěji osidluje bázi kmene (do výšky asi 60 cm) a kořeny včetně kořenových náběhů. Kozlíčci napadají dřeviny nejrůznějšího věku a vzrůstu. A. chinensis je schopen vývoje v kmínku i okolo 2 cm v průměru. Vývoj trvá 1 až 2 roky, případně i déle, v závislosti na klimatických a potravních podmínkách. Dospělci se vyskytují od května do října. Úživný žír probíhá na listech, pupenech a mladé kůře. Samička naklade průměrně 70 vajíček. Vajíčka jsou kladena jednotlivě do připravené jamky v kůře. Vylíhlá larvička se nejprve prokousává kůrou (v tomto místě lze nalézt mízní výron) a vytváří chodbičkovitý žír v kambiu. Poté se zavrtává do dřeva. Později jsou ve dřevě viditelné široké oválné chodby, které mohou být ke konci vývoje larev až 3 cm široké. Larvy se kuklí v kukelní komůrce. Dospělec vylézá kruhovým výletovým otvorem o průměru 1–1,5 (2) cm.
Způsoby šíření
Aktivní let brouků má zejména lokální význam při postupném rozšiřování ohnisek výskytu. Hlavní cestou průniku kozlíčka A. chinensis na území EU je dovoz hostitelských rostlin kozlíčka (včetně bonsají) z území jeho výskytu, zejména z Číny. K zavlečení může dojít i s dalšími importovanými komoditami (dřevěné obaly, surové dřevo apod.). Další riziko přenosu představují hostitelské rostliny z území s výskytem kozlíčka v EU.
Hospodářský význam
A. chinensis patří v oblastech, kde se vyskytuje, k nejškodlivějším tesaříkům na ovocných dřevinách, obzvláště na citrusech. Napadené rostliny jsou náchylnější k průniku patogenů i k poškození větrem. Silněji napadené ovocné stromy mají nižší výnos a podléhají hnilobám dřeva. Vzhledem k širokému spektru hostitelských rostlin může kozlíček po zavlečení do ČR škodit v ovocných sadech, ve školkách ovocných, okrasných i lesních dřevin, v městské zeleni i lesích. Náklady na eradikační opatření v Itálii a Nizozemsku v letech 2009 až 2011 přesáhly  5 milionů €. 
Zeměpisné rozšíření
Původní – Čína, Japonsko, KLDR, Korejská republika, Myanmar, Filipíny, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wan, Vietnam.
Druhotné – Druh je zavlékán do Evropy, kde jsou opakovaně zjišťována ohniska jeho výskytu. Nejvážnější situace ve výskytu kozlíčka A. chinensis v EU je v Itálii, kde jsou vymezená území s výskytem tohoto druhu v regionech Lazio, Lombardie a Toskánsko. Úspěšné eradikace proběhly v Chorvatsku, Dánsku, Francii, Německu, Litvě, Nizozemsku. Několik ohnisek výskytu bylo zaznamenáno i ve Švýcarsku, Turecku a Velké Británii.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu