Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

kozlíček
Anoplophora glabripennis

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)

EPPO kód: ANOLGL

Hostitelské spektrum
Kozlíček A. glabripennis napadá řadu dřevin. Podle prováděcího rozhodnutí Komise a nařízení ÚKZÚZ jsou za náchylné označeny rostliny následujících rodů: bříza (Betula), buk (Fagus), habr (Carpinus), jasan (Fraxinus), javor (Acer), jilm (Ulmus), jírovec (Aesculus), lípa (Tilia), líska (Corylus), olše (Alnus), platan (Platanus), svitel (Koelreuteria), topol (Populus), vrba (Salix) a zmarličník (Cercidiphyllum).
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
V ČR byla nalezena jedna samice A. glabripennis, a to v roce 2004 v zahradnickém centru na severní Moravě, nález nebyl úředně ověřen. Následný průzkum ÚKZÚZ v této lokalitě výskyt tohoto druhu neprokázal. Naposledy byl, v roce 2012, na území ČR zjištěn mrtvý exemplář A. glabripennis mezi prázdnými dřevěnými krabicemi původem z Číny.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu kozlíčka A. glabripennis se v ČR provádí každoročně od roku 2003. Průzkum se provádí vizuální prohlídkou náchylných rostlin a dále se používají nárazové feromonové lapače typu TA132 CROSSTRAP® CON COLECTOR SECO, zavěšené do výšky 1,5–2 m nad zemí na hostitelské rostliny. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.
Popis škůdce
Dospělci dorůstají 2,5–3,5 cm, jsou černí s nepravidelnými bělavými skvrnami na krovkách. Samci jsou obecně menší s delšími tykadly (přibližně 2x delší než tělo), samice jsou větší, robustnější, s kratšími tykadly (přibližně 1,3x delší než tělo). 
Vajíčko má velikost 5–7 mm, je krémově bílé barvy a protáhlého tvaru.
Larva je typického vzhledu larev tesaříků, protáhlá, zploštělá, žlutě bělavá, se zřetelně článkovaným tělem, beznohá, dorůstající až 5 cm, se silnými kusadly.
Kukla je zpočátku bělavá, později žlutavá, dlouhá asi 3 cm a uložená v kukelní komůrce.
Možnost záměny škůdce
U larev je možná záměna s larvami Anoplophora chinensis a dále např. s larvami kozlíčka (Saperda carcharias), případně i s housenkami drvopleňů.
Dospělci jsou podobní dospělcům Anoplophora chinensis. Důležitý rozlišovací znak mezi těmito druhy je na bázi krovek, která je u A. chinensis výrazně hrbolkatá, u A. glabripennis hladká.
Příznaky poškození
V místě kladení vajíček jsou jamky vykousané samičkou v kůře, po závrtu larvy může být v tomto místě patrný mízní výron. V kambiu jsou pod opadanou nebo odstraněnou kůrou viditelné larvální chodbičky. Starší larvy vytvářejí ve dřevu nápadné chodby (až do průměru 3 cm), které jsou patrné zejména na řezu dřevem. Na napadených stromech se objevují zcela kruhovité výletové otvory o průměru okolo 1–1,5 (2) cm nad místy, kde byla nakladena vajíčka. Charakteristickým symptomem je přítomnost dřevěných hoblin, které se hromadí u báze kmene nebo v paždí větví. Ve dřevu hostitelských rostlin a v dřevěných obalech jsou patrné tunelovité požerky. Příznaky napadení se nacházejí v částech kmene výše od země a silnějších větvích.
Možnost záměny poškození
Obdobné příznaky (požerky, výletové otvory, přítomnost dřevěných hoblin) působí i  Anoplophora chinensis, tento druh kozlíčka se ale vyvíjí především v bázi kmenů, kořenech a kořenových nábězích. Požerky a výletové otvory lze zaměnit i za požerky a výletové otvory jiných druhů hmyzu, především tesaříků.
Životní cyklus
Kozlíček A. glabripennis napadá dřeviny nejrůznějšího věku a vzrůstu. Vývoj trvá 1 až 2 roky, případně i déle, v závislosti na klimatických a potravních podmínkách. Dospělci se vyskytují od května do října, přičemž období jejich největší aktivity je na přelomu června a července. Délka života dospělce je asi jeden měsíc. Dospělci většinou zůstávají na stromech, z kterých se vylíhli, nebo přeletují na krátké vzdálenosti na blízké stromy. Úživný žír probíhá na listech, pupenech a mladé kůře. Samička naklade průměrně 32 vajíček jednotlivě do vykousaných jamek v kůře. Kladení většinou probíhá na východní straně kmene nebo do větví o průměru větším než 5 cm. Larvy se líhnou zhruba po dvou týdnech. Vylíhlá larvička se nejprve prokousává kůrou (v tomto místě lze nalézt mízní výron) a vytváří chodbičkovité požerky v kambiu. Poté se zavrtává do dřeva. Larvy se kuklí v kukelní komůrce v jádrovém dřevu, která je vystlaná charakteristickými hoblinkami dřeva.
Způsoby šíření
Aktivní let brouků má zejména lokální význam při postupném rozšiřování areálu výskytu. Na krátké i dlouhé vzdálenosti se však brouci mohou šířit pasivně s nákladní dopravou. Může dojít k zavlečení různých vývojových stadií s importovaným materiálem, ve kterém probíhá jejich vývoj (rostliny, dřevěné obaly, surové dřevo apod.). Hlavní cestu šíření A. glabripennis představují dřevěné obaly používané pro dovoz různého zboží, zejména ze zemí původního rozšíření kozlíčka.
Hospodářský význam
Kozlíček A. glabripennis je významným škůdcem listnáčů, a to jak ovocných, tak i okrasných dřevin a stromů v městských výsadbách. Larvy žírem narušují vodivé cesty, dochází k silnému výtoku mízy z poraněných míst, v těchto místech může dojít napadení sekundárními škůdci nebo k průniku patogenů. Napadené stromy ztrácejí turgor, listy žloutnou a opadávají. Oslabení stromů v městských výsadbách zvyšuje riziko poranění chodců nebo poškození vozidel padajícími větvemi. Významné škody může kozlíček způsobit také v ovocných sadech. V Číně došlo v druhé polovině minulého století k značným škodám v rozsáhlých výsadbách hybridních topolů náchylných k napadení. Potlačení výskytu kozlíčka ve státu New York v roce 1996 stálo více než 4 miliony dolarů. V posledních letech je tomuto škůdci věnována velká pozornost, neboť je do Evropy opakovaně zavlékán s dřevěným obalovým materiálem z Číny. Náklady na eradikační opatření jsou značné, např. jen příspěvek Evropské komise k úhradě nákladů vynaložených na eradikaci ohnisek výskytu tohoto kozlíčka v Itálii, Francii, Německu, Nizozemsku a Rakousku v roce 2014 činil více než 1,1 milionů EUR.
Zeměpisné rozšíření
Původní – Čína, Korejská republika, KLDR, Tchaj-wan.
Druhotné – Druh byl zavlečen do S. Ameriky, kde je omezeně rozšířen v některých státech USA a v Kanadě v provincii Ontario. Kozlíček je zavlékán do Evropy, kde jsou opakovaně zjišťována ohniska jeho výskytu – Belgie, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Spojené království, Švýcarsko.
Eradikace ohnisek výskytu kozlíčka A. glabripennis v Evropě probíhá ve Finsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Německu, Rakousku, Spojeném království a ve Švýcarsku. Úspěšná eradikace proběhla v Belgii a Nizozemsku.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu