Rostlinolékařský portál

Hostiteli Fusarium circinatum jsou borovice (Pinus spp.) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Mezi přirozené hostitelské druhy v Severní Americe patří borovice Elliotova (Pinus elliottii), b. bahenní (P. palustris), P. patula, b. montereyská (P. radiata), b. kadidlová (P. taeda) a b. virginská (P. virginiana). Dostupné údaje zahrnují do hostitelského spektra rovněž dalších více než 30 druhů borovic, a to jak evropských a středozemních, např. b. halepská (P. halepensis), b. přímořská (P. pinaster) a b. lesní (P. sylvestris), tak i dalších severoamerických druhů vysazovaných i v Evropě, jako b. pokroucená (P. contorta) a b. vejmutovka (P. strobus). Z asijských druhů patří k hostitelům např. b. hustokvětá (P. densiflora) a b. Thunbergova (P. thunbergii).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Detekční průzkum výskytu G. circinata probíhá v ČR nepřetržitě od roku 2007 do současnosti. Na základě výsledků tohoto průzkumu byl stanoven uvedený status výskytu. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.

Infikované osivo může být zdrojem infekce semenáčků. U napadených semenáčků dochází k hnilobám hypokotylu v úrovni povrchu půdy nebo v jeho blízkosti a rostliny následně odumírají. Zdrojem infekce semenáčků může být i půda. Symptomy u semenáčků nejsou charakteristické a významně se neodlišují od padání rostlin způsobeného jinými faktory.
Napadení kořenového systému je nejčastěji pozorováno na mladých rostlinách borovic v lesních školkách nebo plantážích vánočních stromků, ale může se také vyskytovat na obnažených kořenech starších stromů. Na plantážích vánočních stromků může patogen rozsáhle kolonizovat kořenový systém a působit hnědé diskolorace a rozklad povrchové vrstvy kořenů. Na nadzemní části nejsou symptomy zpravidla patrné, dokud houba nedosáhne kořenového krčku a neobklopí kmen. V další fázi dochází ke žloutnutí a postupně hnědnutí až červenání jehličí. Po odloupnutí kůry kmene při povrchu půdy je možné pozorovat pletivo prosáklé pryskyřicí, které je medově hnědě až tmavě hnědě zbarveno (tzv. smolení).
Větve a kmeny borovic mohou být infikovány v jakémkoliv stáří. Infekce obvykle začíná jako rakovina a odumírání tenkých větví. Nad místem infekce jehličí vadne, stává se chlorotické a posléze červená a hnědne. Na povrchu větví se také začne vyskytovat charakteristický výtok pryskyřice. Rozsáhlejší napadení může vést k masivnímu prosychání stromů od vrcholku směrem dolů. Při infekci kmene a silnějších větví dochází k produkci velkého množství pryskyřice, což dřevinu oslabuje a urychluje její odumírání. Napadení celého obvodu kmene může vést k odumření stromu.

Příznaky patogenu F. circinatum mohou být při napadení semenáčků zaměnitelné s napadením jinými patogeny, kteří způsobují padání rostlin. Pro přesné určení původce je nutný laboratorní rozbor.

Houba napadá vegetativní i generativní orgány hostitelských dřevin v různých stadiích vývoje: šišky, semena, semenáčky, sazenice, stromy. Infikuje hostitelské rostliny pomocí makrokonidií a mikrokonidií, které se šíří větrem, nebo s pomocí přenašečů. Patogen proniká do hostitelské dřeviny poraněními (především na větvích). Vstupní bránou infekce je často také poškození způsobené hmyzími přenašeči. V přírodě převládá anamorfní stadium vzhledem k tomu, že v přírodě nebyla pozorována peritécia, předpokládá se, že askospory (které se z peritécií uvolňují, pohlavní stádium) nejsou pro infekci hostitele významné. Pro vznik infekce je důležitá vlhkost a vyšší teploty.

Lokálně se patogen šíří větrem nebo hmyzem (např. kůrovci rodů Pityophthorus, Ips, Conophthorus). Může být přenášen také kontaminovaným nářadím nebo ulpělou půdou a infikovaným jehličím na strojích a dopravních prostředcích. Semenáčky mohou být infikovány z půdy. Na dlouhé vzdálenosti může být patogen přenášen infikovaným osivem, sadebním materiálem nebo dřevem hostitelských rostlin při mezinárodním obchodu. Významné riziko pro přenos F. circinatum představuje kontaminované osivo. Zdrojem infekce mohou být i větve a jejich kůra, kde mohou spory houby přežívat rok i více.

Z celosvětového hlediska představuje patogen F. circinatum nebezpečí hlavně pro pěstování teplomilných druhů borovic. Na jihovýchodě USA působí F. circinatum významné škody, a to jak na plantážích, tak i ve školkách a v semenných sadech. Významné škody v lesních porostech byly způsobeny zejména při epidemii v sedmdesátých letech minulého století na rostlinách borovice Elliotovy. Škody v Kalifornii na rostlinách borovice montereyské v přírodních porostech i městských výsadbách dosáhly několika milionů dolarů. Patogen byl zavlečen také do Evropy, kde působí problémy ve Španělsku a Portugalsku. Možnost zavlečení patogenu a vzniku škod nelze podceňovat ani ve středoevropských podmínkách včetně ČR, zejména při současné změně klimatu.

Patogen F. circinatum pochází pravděpodobně z jihovýchodu USA, kde byly v roce 1945 zaznamenány první nálezy v Severní Karolíně a Virgínii. Od té doby byla houba zavlečena do mnoha částí celého světa. Výskyt byl potvrzen v Mexiku, Haiti, Chile, Uruguayi, Jihoafrické republice, Japonsku a v Evropě v Portugalsku, Španělsku a Francii, kde byl úspěšně eradikován.

F. circinatum je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II. části B karanténní škodlivý organismus, jehož výskyt je na území EU znám. Ochrana před zavlékáním F. circinatum z neevropských zemí a rozšiřováním na území ČR a EU je částečně zajištěna zákazem dovozu rostlin borovice a douglasky (kromě plodů a osiva, ale včetně řezaných větví) z těchto zemí.  
Vzhledem k možným dopadům na pěstování borovic a douglasky na území EU přijala Evropská komise již v roce 2007 mimořádná opatření proti zavlékání tohoto patogenu do EU a proti jeho rozšiřování na území EU. Tato opatření byla přijata v ČR formou nařízení Státní rostlinolékařské správy. V roce 2019 byla tato opatření aktualizována prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/2032. V ČR jsou tato opatření stanovena nařízením ÚKZÚZ, čj. UKZUZ 038259/2020.
Opatření zahrnují zvláštní požadavky na dovoz hostitelských rostlin a podmínky pro jejich přemísťování na území členských států EU. Zásilky hostitelských rostlin musí být při dovozu ze třetích zemí opatřeny rostlinolékařským osvědčením, které potvrzuje, že tyto rostliny byly trvale pěstovány v zemi, kde není znám výskyt F. circinatum, nebo v oblasti uznané za prostou F. circinatum, nebo z místa produkce, včetně jeho okolí o poloměru nejméně 1 km, na němž nebyly během úředních prohlídek v průběhu dvou let před jejich přemístěním pozorovány žádné příznaky napadení působeného F. circinatum a bezprostředně před vývozem z nich byly odebrány a otestovány reprezentativní vzorky z každé partie a byly shledány prostými F. circinatum. Pro přemisťování rostlin borovic a douglasek určených k pěstování v EU je požadován rostlinolékařský pas, který je vydán v případě, že rostliny pocházejí z místa produkce mimo vymezené území s výskytem F. circinatum, nebo že rostliny pocházejí z místa produkce, včetně jeho okolí o poloměru nejméně 1 km, kde nebyly během dvou posledních let při ročních úředních prohlídkách pozorovány příznaky F. circinatum a bezprostředně před přemístěním byly odebrány a otestovány vzorky z každé partie a byly shledány prostými F. circinatum. Rostliny borovice a douglasky jiné než rostliny určené k pěstování (např. uříznuté vánoční stromky) se mohou z vymezeného území, v němž byl potvrzen výskyt F. circinatum, přemísťovat pouze s rostlinolékařským pasem a musí pocházet z místa produkce, kde nebyly během dvou posledních let při úředních každoročních prohlídkách pozorovány příznaky F. circinatum a musí být odebrány a otestovány reprezentativní vzorky z každé partie, které musí být shledány prostými F. circinatum. Dále jsou stanoveny podmínky pro dovoz dřeva a samostatné kůry hostitelských rostlin a také podmínky pro jejich přemísťování na území EU, včetně např. přemísťovaného dřevěného obalového materiálu z oblastí s potvrzeným výskytem F. circinatum. 
Za rizikové školky a výsadby na našem území je třeba považovat především ty, které pocházejí z osiva původem ze zemí, v nichž se F. circinatum vyskytuje. To je zohledněno i v každoročně prováděném úředním průzkumu. Cíleným kontrolám a testování podléhá i osivo dodávané z rizikových zemí.

Úřední ochranná opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. V případě slabého napadení jednotlivých stromů v zamořených oblastech je možné se pokusit zastavit šíření patogenu odstraněním a zničením napadených větví. V ostatních případech je potřeba dřevinu odstranit a zničit a při řezu dodržovat hygienu a dezinfekci použitých nástrojů.

Jako nejdůležitější preventivní opatření se doporučuje nákup ověřeného množitelského materiálu, především čistého osiva a používání zdravých a nenáchylných rostlin při množení. Riziko přenosu patogenu hmyzem lze eliminovat odkorňováním či štěpkováním dřeva.

V případě napadení stromů v lesích a krajině je využití chemické ochrany problematické. Chemickou ochranu lze využít v intenzivních systémech pěstování (plantáže vánočních stromků, okrasné školky). Využívá se moření osiva fungicidy a dále jsou popsány případy použití biocidů na půdu (metam sodium). K potlačení hmyzích vektorů je možné využití vhodných insekticidů.

Informační leták ÚKZÚZ: Gibberella circinata – celosvětové nebezpečí pro borovice
Nařízení ÚKZÚZ: Nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k ochraně proti zavlékání a rozšiřování škodlivého organismu Fusarium circinatum (dříve Gibberella circinata)