Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

zlatohlávek tmavý
Oxythyrea funesta

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae)

další názvy: běloskrvnec tečkovaný, zlatohlávek skvrnitý, zlatohlávek tmavý skvrnitý

EPPO kód: OXYEFU

Hostitelské spektrum
Teplomilný druh, rozšířený na území Evropy a východní Asie, od nížin po hory, vyskytující se na zemědělsky obhospodařovaných půdách i ruderálních stanovištích. Dospělci se vyskytuji na květech hvězdnicovitých, např. kopretin, bodláků aj., miříkovitých, hvězdnicovitých, růžovitých, brukvovitých a bobovitých rostlin.
Popis
Poměrně drobný zlatohlávek o velikosti 8-12 mm, zbarvení je černé se slabým kovovým leskem. Krovky se znatelnými rýhami. Na štítu, krovkách, zadečku a na spodu těla je proměnlivý počet bílých skvrn různé velikosti. Zbarvení je variabilní a vyskytují se i jedinci bez skvrn. Celé tělo je řídce ochlupeno, starší brouci jsou často lysí, z důvodu odřených chlupů. 
Larvy (ponravy) mají rohlíčkovitě prohnuté, tělo je dlouhé 3 až 4 cm s více záhyby. Barva těla je bílá s hnědou hlavou, později tmavne. 
Kukla je bílé až krémové barvy s hnědou hlavou.
Možnost záměny druhu
Larvy zlatohlávků jsou podobné larvám chroustů. Za letu vydávají zlatohlávci hlasitý zvuk podobný včelímu bzučení. 
Dospělce lze zaměnit pouze s dospělci podobného druhu – zlatohlávka huňatého Tropinota hirta, který je hustě ochlupený.
Příznaky poškození
Poškozené květní části – prašníky rostlin, případně poupata.
Životní cyklus
Dospělci se vyskytují na slunných stanovištích. 
Přezimuje ve stadiu dospělců v půdě, kterou opouští asi v druhé polovině dubna. Hlavní období výskytu brouků je od druhé poloviny května do poloviny září. Za příznivých podmínek se mohou objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu. Oplodněné samice kladou vajíčka do půdy, přednostně bohaté humusem nebo rozkládajícími rostlinnými zbytky. Larvy žijí v půdě a živí se rostlinnými zbytky. Vývoj larev trvá přibližně tři měsíce, koncem léta se zakuklí a ještě na podzim se z nich vylíhnou brouci, kteří však do příštího jara zůstávají v půdě. Mají pouze jednu generaci za rok.
Hospodářský význam
Škodlivé výskyty jsou výjimečné. 
V současnosti běžný a expandující druh, do 90. let 20. století dokonce považován za vyhynulý. Chráněný zákonem v kategorii ohrožený. 
Larvy se živí rozkládajícím rostlinným materiálem, například trouchnivějícím dřevem, spadaným tlejícím listím a odumřelými zbytky rostlin. Často je lze nalézt i v kompostech, pařezech, nebo skládkách pilin apod. a nejsou škodlivé. 
Dospělci se živí pylem, zejména hvězdnicovitých rostlin, při přemnožení mohou výjimečně poškozovat květy pěstovaných rostlin, z ovocných dřevin např. jabloní, broskvoní nebo z okrasných růží.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu