Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

třásnokřídlí
Thysanoptera

třída: hmyz (Insecta) řád: třásnokřídlí (Thysanoptera)

další názvy: třásněnky a truběnky, třásněnky

EPPO kód: 1THYSO

Hostitelské spektrum
Třásněnky mají široký okruh hostitelských rostlin, jednotlivé druhy však dávají přednost různým druhům. 
Pro nejvýznamnější druhy třásněnek škodících na obilninách jsou hostitelské rostliny uvedeny v tabulce níže.
Popis škůdce
Třásněnky jsou drobný 1–2 mm velký hmyz,  tělo úzké, dlouze protáhlé tělo, křídla na okrajích silně porostlá třásněmi, v klidu složená na zadečku. Ústní ústrojí bodavě savé. Zbarvení je různé od světle žluté až po černou.
Larvy (nymfy) jsou podobné dospělcům, u některých druhů jsou světle zbarveny a nemají vyvinuty křídla. 
Na vojtěšce škodí zejména třásněnka vojtěšková (Odontothrips confusus), třásněnka květní (Frankliniella intonsna) a třásněnka žlutá (Thrips flavus). 
Nejvýznamnější druhy třásněnek škodících na obilninách:
Druh - znakTřásněnka obilná Třásněnka ostnitá Třásněnka ovesná Truběnka travní Truběnka pšeničná
Frankliniella tenuicornisLimothrips denticornisStenothrips graminumHaplothrips aculeatusHaplothrips tritici
Dospělci - zbarveníčernohnědíčernohnědížluto až šedohnědíčernohnědíhnědočerní
Dospělci - délka těla1,0–1,4 mm1,3–1,5 mm0,8–1,0 mm1,5–2,0 mm1,5–2,0 mm
Larvy - zbarvenížlutavě oranžovébělavé až sytě žlutésvětle šedožlutéoranžovožluté s červeným koncem zadečkužlutavě oranžové, později karmínově červené
Larvy - délka těla1 mm1,5 mm1 mm2 mm2 mm
Počet generací za rok22111
Živné rostlinypšenice, oves, ječmenpšenice, oves, ječmen, žitoovespšenice, oves, ječmen, žitopšenice
Příznaky poškození
obilniny
Část klásků zůstává během metání a těsně po vymetání s pokroucenými pluchami. U ječmene a ovsa navíc s pokroucenými osinami. Klásky jsou na vrcholu světleji zbarveny, klásky pšenice později žloutnou a nepravidelně hnědnou. Klásky ovsa jsou pokryty ohraničenými světlými skvrnami. Napadené klásky se nevyvíjejí, zasychají a jsou hluché. Všude na třásněnkami poškozených pletivech (na listech, stéblech, klasech či latách) se nacházejí stříbřitě lesklé světle posáté skvrny s černými skvrnkami trusu.
pícniny
Na květech nepravidelné posáté bílé, později hnědé zasychající skvrny s černými skvrnkami trusu. Květy vadnou a opadávají. Někdy bývají znetvořené květní pupeny a zakrnělé květní plátky. Konečný efekt – sprchlá květenství. 
slunečnice
Všechna vývojová stadia sají na rostlinných pletivech. Dávají přednost především mladým pletivům. Na napadených rostlinách jsou zřetelné ostře ohraničené stříbřité skvrny, na kterých bývají zřetelné tmavé kapičky trusu. Poškozená pletiva se zpožďují v růstu, deformují se nebo zasychají.
Možnost záměny poškození
Počáteční poškození třásněnkami lze zaměnit s poškozením od zástupců podřádu křísů (Auchenorrhyncha) a klopušek. Poškození třásněnkami lze zaměnit také s abiotickými poškozeními.
Životní cyklus
obilniny
Přezimují dospělci. Zimoviště opouštějí na jaře při teplotě nad 21 °C. Samičky kladou vajíčka nejčastěji za horní listové pochvy a mezi klásky dosud nevymetaných obilnin. Nymfy a dospělci žijí skrytě a sají na listech, stéblech, plevách, pluchách, na všech květních částech i na měkkých obilkách v mléčné zralosti. Druhy s dvěma generacemi do roka se v 1. generaci vyvíjejí na ozimech, ve 2. generaci na jařinách. Třásněnka ovesná přezimuje v půdě pod rostlinami ovsa, na nichž proběhl vývoj. Truběnka pšeničná přezimuje v půdě pod rostlinami pšenice. Ostatní druhy přezimují v různých úkrytech mimo ornou půdu. Vývoj třásněnek na obilninách podporuje teplé a středně vlhké počasí. Vysoká vlhkost a studené léto jsou pro rozvoj třásněnek nepříznivé.
pícniny
Samičky třásněnky vojtěškové kladou vajíčka ve 2. a 3. dekádě června do lodyh vojtěšky pod květní pupeny. Po 7 až 9 dnech se líhnou larvy. Dospělci i larvy sají v květech. Larvy po 3 až 4 týdnech sání zalézají do půdy, kde přezimují. Do roka se vyvine jedna generace. Podobně vojtěšku poškozuje třásněnka květní, třásněnka žlutá a jiné druhy třásněnek. Vojtěšku napadají od začátku květu. Třásněnky bývají nejpočetnější od 2. poloviny července až do poloviny srpna, v době, kdy vojtěška plně kvete a postupně odkvétá. V srpnu se třásněnky soustřeďují na vrcholová květenství.
slunečnice:  
Přezimují samičky, které kladou vajíčka do rostlinných pletiv. Všechna vývojová stadia sají skrytě na rostlinách. Třásněnky mají 1–2 generace do roka. Přezimují samičky v půdě. Vývoj třásněnek podporuje teplé a suché počasí. Studené a vlhké jaro a léto jsou pro rozvoj třásněnek nepříznivé.
Hospodářský význam
Na obilninách se vyskytuje několik druhů třásněnek. Přímé ztráty na snížení výnosu nebývají obvykle hospodářsky významné. Při silném výskytu v klasech může docházet ke snížení hmotnosti zrna (o 10–20 %) a ke snížení klíčivosti zrn až o 30 %. Posáté květy pícnin nemohou být opyleny a opadávají. Menší nasazení lusků, snížené výnosy.  U slunečnice jsou škody zatím pouze lokální především v nejteplejších oblastech pěstování.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu