Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

sviluška chmelová
Tetranychus urticae

třída: pavoukovci (Arachnida) řád: sametkovci (Prostigmata) čeleď: sviluškovití (Tetranychidae)

vědecká synonyma: Acarus telarius, Acarus sambuci, Acarus cinnabarinus

EPPO kód: TETRUR

Hostitelské spektrum
Polyfágní druh. Hospodářsky významné rostliny: kukuřice, fazol obecný, sója luštinatá, polní zelenina, ve sklenících rajče jedlé, paprika, lilek, okurka, ovocné stromy (jabloň, hrušeň, kdouloň, jeřáb, mišpule, třešeň, višeň, slivoň, meruňka, broskvoň, mandloň, broskvomandloň, ořešák), drobné ovoce (rybíz, srstka angrešt, jahodník), réva vinná, chmel, plevelné rostliny (svlačec), okrasné rostliny (např. zástupce rodů Alcea, Anthurium, Antirrhinum, Arecaceae, Begonia, Bellis, Cactaceae, Calathea, Callistephus, Campanula, Celosia, Cissus, Cosmos, Dahlia, Dianthus, Euphorbia, Ficus, Freesia, Fuchsia, Goniolimon, Chrysanthemum a kříženci, Impatiens, Limonium, Maranta, Orchidaceae (Cymbidium, Cattleya, Dendrobium, Vanilla), Primula, Pyrethrum, Rhododendron sect. Tsutsusi, Rhododendron, Rhoicissus, Rosa, Salvia, Syngonium, Tropaeolum, Viola, Zantedeschia, Zinnia).
Popis škůdce
Dospělci mají měkké tělo se 4 páry nohou. Dosahují délky 0,4–0,6 mm. Nazelenalá až žlutá, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla v průběhu vegetace, přezimují oranžově červené samičky. Na vypouklém hřbetu má dlouhé bezbarvé chloupky uspořádané v šesti příčných řadách. Oči jsou červené, umístěné po stranách hlavohrudi, jež je oddělena od ostatního těla jen slabě zřetelným švem. Nohy jsou jednoduché, článkované. Chodidlo nese hřebínkovitý útvar, zvaný empodium, jehož tvar je důležitým znakem při druhové determinaci. Pro svilušky je typický pohlavní dimorfismus. Sameček je menší a štíhlejší než samice, 0,35×0,2 mm. 
Vajíčka jsou světlá, průhledná, kulovitého tvaru.  
Larvy mají 3 páry nohou, kulovité. Po vylíhnutí je bezbarvá, později šedozelená, dlouhá 0,15 mm a široká 0,11 mm.
Nymfy 4 páry nohou. Procházejí sedmi vývojovými stadii, z nichž larvy, protonymfy, deutonymfy jsou pohyblivé. Podobají se dospělcům.
Příznaky poškození
Na listech světlé skvrnky (jde o reakci rostliny na působení fytotoxických látek vpouštěných do rostliny při sání škůdce). Skvrny jsou nejprve žluté, oranžové, později rudé a postupně nekrotizující. Listy nabývají světlého až stříbřitého zbarvení, později rezavě hnědnou a předčasně usychají. Napadené rostliny zaostávají ve vzrůstu. Při velmi silném výskytu jsou pokryty jemnou pavučinkou, hlavně na spodní straně listů. U jahodníku listy nabývají bronzové zbarvení, zasychají a předčasně odumírají. Také květy zasychají.
U chmele první příznaky působí jako bílý krupičkovitý požerek viditelný na svrchní straně chmelových listů. Při pohledu shora je čepel listů na líci v místě skvrny mírně vydutá. Z tohoto důvodu se tento typ poškození nazývá „sviluškové puchýře“. Za příznivých povětrnostních podmínek se skvrny na listech rychle zvětšují, až postupně splývají a list nabývá zpočátku žlutého, později papírově šedého zbarvení. Silně napadené listy zasychají a opadávají.  
V době tvorby generativních orgánů napadají květy a hlávky. Časně napadené hlávky se nevyvíjejí, zbarvují se červenohnědě a postupně zasychají. Později napadené hlávky jsou zbarveny cihlově červeně.
Možnost záměny poškození
Poškození by nemělo být zaměněno s poškozením způsobeným mšicemi. 
Životní cyklus
Přezimují oranžově červené, oplodněné samičky v diapauze na nejrůznějších místech, v různých skulinách i v půdě. Samice opouštějí zimní úkryty, jakmile dosáhne teplota vzduchu 10–12 °C. Ve volné přírodě začínají sát na bylinách. Zdržují se hlavně ze spodní strany listů, kde kladou vajíčka. Čerstvě nakladená vajíčka jsou skelně průsvitná, později se zbarvují do žluta a posléze získávají žlutooranžové zabarvení. Ve volné přírodě začínají sát na plevelích (ptačinec žabinec, hluchavky, rozrazily), kde nakladou vajíčka a vyvine se zde první generace. Na chmel přechází v době rašení prvních výhonů. Zdržují se hlavně v nižších listových patrech ze spodní strany listů, kde kladou vajíčka. Čerstvě nakladená vajíčka jsou skelně průsvitná, později tmavnou. Z posledního klidového stadia se rodí dospělí roztoči. V průběhu celého vývoje prochází jedinec třemi klidovými stadii, která nepřijímají potravu. Samice za celý svůj život kopuluje pouze jednou. Roztoč (samec i samice) má snovací žlázy, pomocí kterých vytvářejí pavučinku. Při silném výskytu přecházejí svilušky i do vyšších listových pater chmele, kde v době tvorby generativních orgánů napadají květy a hlávky. Ta je typickým znakem kolonie při silném výskytu. Za větru se může šířit pomocí vláken po okolí.
Délka vývoje od vajíčka po dospělce je závislá na teplotě a vlhkosti prostředí. Do roka se vyvine několik generací. Ve sklenících a jiných uzavřených prostorách probíhá vývoj kontinuálně po celý rok, může tedy vytvořit až 20 generací. Za vhodných podmínek se vývoj jedné generace dovrší za 15 i méně dní. K přemnožení dochází zejména za sucha a tepla, vůči chladu a vlhku jsou citlivé. Silné srážky značně redukují populační hustotu svilušek. 
Hospodářský význam
chmel otáčivý:  
Poškozením hlávek sviluškou se snižuje kvalita chmele. Silně napadené hlávky se nesklízejí, což se promítne na výnosech.
luskoviny
Svilušky snižují výnosy. Při přemnožení rostliny zničí.  
jahodník:
Zbržděný růst, snížená plodnost a předčasné odumírání jahodníků.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu