Rostlinolékařský portál

Hlavním hostitelem je angrešt. Napadeny však mohou být také rybízy, především rybíz černý a kříženci angreštu a rybízu (’Josta’). Významné jsou rozdíly v náchylnosti odrůd. 
V současné době jsou zaváděny zahraniční rezistentní odrůdy ’Invicta’, ’Rokula’, ’Rolonda’, ’Reflamba’, ’Remarka’, ’Rixanta’, ’Rezistenta’, odolné jsou i domácí odrůdy ´Alan´, ´Dagmar´, ´Darek´, ´Dukát´, ´Karmen´, ´Karát´, ´Martlet´, ´Veliš´, ´Zebín´, ´Pax´ a další.

Bělavé moučnaté povlaky na letorostech, řapících, čepelích listů a na plodech. Na myceliu se na konidionoších vytvářejí konidie. Později hnědé povlaky silnostěnného sekundárního podhoubí, v němž se tvoří plodnice kleistothecia. Kleistotecia jsou kulovitá, tmavě hnědá až černá, opatřená přívěsky, uvnitř se diferencuje jedno vřecko a v něm askospory. Postižené letorosty přestávají růst, napadené listy jsou menší a zdeformované, vrcholky silně postižených letorostů zasychají, dochází k prorůstání adventních pupenů a metlovatění letorostů. Napadené plody jsou zdeformované, nevzhledné a mají nepříjemnou chuť. Silně napadené plody se nevyvíjejí a zasychají. 
V posledních letech se setkáváme také s napadením rybízů, především černého rybízu Ribes nigra. Napadány jsou letorosty, řapíky a čepele listů. K napadení dochází obvykle až v letních měsících, často až po sklizni. Při napadení dochází k zastavení růstu vegetačního vrcholu a k deformacím a zasychání listů.

Přezimuje podhoubí v pupenech, případně i na napadených rostlinných částech a kleistotecia. Zdrojem primárních infekcí jsou konidie i askospory. Za vegetace se hnědé padlí angreštové šíří konidiemi. 
Chorobu podporují vhodné teploty, dešťové přeháňky, rosy a mlhy, které zajišťují potřebnou vyšší vlhkost vzduchu. Výskyty omezuje trvale deštivé počasí, nízké nebo příliš vysoké teploty a nízká vlhkost vzdušná. Optimální pro klíčení konidií a infekci je teplota 18 °C a vysoká vlhkost vzduchu.

Velmi škodlivé onemocnění angreštu, které při silném výskytu znehodnocuje plody a současně redukuje přírůstky a následně plodnost keřů. Obrůstající keře mají nižší odolnost k zimním mrazům. Významné poškození porostů způsobuje hnědé padlí angreštu také v ovocných školkách.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

Významná jsou preventivní opatření, která optimalizují růst a snižují vnímavost hostitele k infekci:

• Výběr stanoviště.
• Vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojit dusíkem.
• Redukují vhodnost podmínek pro šíření (vzdušnost lokality, vzdušnost výsadby a korun stromků či keřů). 
• Na rizikových lokalitách by neměly být vysazovány náchylné odrůdy angreštu a rybízů. 
• Odstraňování a likvidace napadených částí keřů.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Silně ohrožené výsadby angreštu ošetřujeme, pokud jsou vhodné podmínky pro šíření, již před květem. Za základní lze považovat 2–3 ošetření po odkvětu. Počet ošetření a interval mezi postřiky (5–10 dní) musí zohlednit infekční tlak, výskyt a šíření choroby a dobu působení použitého fungicidu. 
Ohrožené výsadby rybízů ošetřujeme výjimečně 1x před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a po sklizni.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní - neošetřenou variantou.