Rostlinolékařský portál

Jahodníky, jetel plazivý, mnoho druhů okrasných rostlin, např. astry, begonie, chryzantémy, jiřiny, narcisy, lilie, pelargónie, kosatce a desítky dalších. Z plevelů např. žabinec obecný, maceška trojbarevná, mochna husí, pryskyřník plazivý, čistec bahenní.

Štíhlá bělavá háďátka, 0,5–0,9 mm dlouhá a 0,01–0,02 mm široká.

Mladé lístky růžicovitě nahloučené, úzké a zašpičatělé. Srdéčkové lístky odumírají. 
Starší listy nesymetricky uspořádané, pokroucené, se silně zredukovanou listovou plochou, s malými zaschlými hnědými skvrnkami blízko hlavního žebra nebo červeně zbarvené. Rostliny špatně nasazují na květ. Stonky s květními poupaty zkrácené, ztlustlé, silně rozvětvené, často nahloučené. Plody zůstávají malé, jsou nevzhledné a nedozrávají.

Za rosy a za vlhkého počasí se háďátka pohybují po povrchu stonků a listů. Soustřeďují se v úžlabí listů, v poupatech a květech. Průduchy vnikají do listových pletiv, kde kladou vajíčka a rozmnožují se. Během vegetace se vyvine několik generací. Zvlášť intenzivně se množí ve vlhkém prostředí. V jednom pupenu může být až 12 000 háďátek. V pozdním létě háďátka opouštějí staré rostliny, stěhují se do odnoží, do půdy a do mladých rostlin.

Význam je značný. Může snížit výnosy o 40–75 %.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

Dle výskytu v předchozím roce.

Ošetřuje se při výskytu škůdce.

• Podpora predátorů a parazitoidů. 
• Přirozenými nepřáteli háďátka jahodníkového jsou některé půdní houby, prvoci, roztoči, mravenci, dravá háďátka aj. 
• Vysazovat jen zdravou nenapadenou sadbu na pozemky nezamořené háďátky. 
• Sazenice podezřelé z napadení máčet po dobu 10–15 minut v horké vodě 46–47 °C. Různé odrůdy jahodníku jsou k tomuto ošetření rozdílně citlivé. Proto je zapotřebí předem na menším počtu rostlin citlivost dané odrůdy k ošetření přezkoušet. 
• Na háďátky napadeném pozemku po několik let nepěstovat jahodníky ani k napadení náchylné okrasné rostliny.

Napadené rostliny z pole odstranit a zničit.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní - neošetřenou variantou.